Kostel sv. Martina

LOKALITA: Racov

Okres: Tachov

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.6391242N, 12.8463358E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel je postaven ve východní části obce, a to téměř v jejím nejvyšším bodě.

Zasvěcení: sv. Martin

Status: Filiální kostel náležící k římskokatolické farnosti Bor u Tachova.

Stavební fáze

Datace výstavby tohoto gotického kostela s hřbitovem se v literatuře rozchází. Kostel sv. Martina byl pravděpodobně postaven na začátku 14. století, ale některé zdroje uvádí vznik stavby od 2. poloviny 13. století nebo až v 15. století. Loď a presbytář byly pravděpodobně vybudovány v jedné stavební etapě. Sakristie vznikla asi počátkem 18. století a kostelní předsíň byla vystavěna roku 1723. V těsné blízkosti kostela se nachází již dnes nevyužívaný hřbitov, který byl obehnán zdí. Předpokládá se, že tato zeď byla vybudována v baroku, ale je možný i její dřívější vznik. V 2. polovině 19. století byla dostavěna věžička a poslední částečná rekonstrukce kostela proběhla mezi lety 1986–1990. Od té doby se stavba spíš nevyužívala a opět chátrala. Roku 2019 proběhla renovace stropu a dále se plánují další opravy, spolu s průzkumem zakrytých nástěnných maleb.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROVÝCHODU.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROVÝCHODU.

Stavební podoba

Podélný jednolodní kostel, který je zakončený pravoúhlým presbytářem. Presbytář je zaklenutý křížovou žebrovou klenbou, která je završena reliéfním svorníkem s vyobrazením maskaronu. Žebra jsou svedena na jehlancové konzoly. Na východní straně presbytáře se nachází pravoúhlý portál, který vede do rozměrné sakristie. Sakristie je zaklenuta neckovou klenbou, jejíž střed zdobí štukové kruhové zrcadlo. Kostelní loď je plochostropá se stlačeným vítězným obloukem postaveným před presbytářem. Na západní straně kostela se nachází čtvercová předsíň s barokním půlkruhovým vstupním portálem v průčelí kostela. Na tomto portálu se v klenáku nachází vyrytý rok 1723. Z této předsíně se do kostelní lodi vchází přes hrotitý pozdně gotický portál. Na západním průčelí kostela se dále nachází zachované pozdně gotické okno. Blíže k průčelí stojí na střeše kostela sanktusník s jehlancovou helmou.

POHLED NA PŘEDSÍŇ NA ZÁPADNÍ STRANĚ KOSTELA.

POHLED NA PŘEDSÍŇ NA ZÁPADNÍ STRANĚ KOSTELA.

POHLED NA ZACHOVANÉ POZDNĚ GOTICKÉ OKNO NA ZÁPADNÍM PRŮČELÍ KOSTELA.

POHLED NA ZACHOVANÉ POZDNĚ GOTICKÉ OKNO NA ZÁPADNÍM PRŮČELÍ KOSTELA.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Obec vznikla v blízkosti racovských rybníků, z nichž jsou některé již zaniklé. Fungovalo zde tržiště a vznikl i panský dvůr, kde se nacházel i malý zámeček (pravděpodobně renesanční), ale stavby byly později zdemolovány.

Vybavení kostela

Vybavení kostela je barokní.

Duchovní prvky

KAMENNÉ ERBY

Erbovní kámen datovaný do roku 1520 je věnovaný Bohuslavu Sedleckému z Újezdce a nachází se uvnitř kostela na levé straně lodi. Erb rodu je vyobrazen uprostřed náhrobního kamene a po jeho obvodu je nápis v českém jazyce.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

První zmínky o obci Racov, která byla dříve pojmenovaná Racovy, pochází z roku 1247. Kostel sv. Martina je v literatuře doložen z roku 1369 a slouží jako příklad raně gotické sakrální architektury na našem území.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Uvnitř kostela byly objeveny fragmenty pozdně gotických nástěnných maleb s náboženskou tématikou, které jsou i nadále z velké části ukryté za lícními nátěry. Sv. Martin, kterému je kostel zasvěcen, byl za života vojákem, jenž se později stal poustevníkem, řeholníkem, a nakonec biskupem v Tours. Byl také misionářem a zakladatelem klášterů. Tento světec bývá často zobrazován ve scéně, kde se dělí o svůj plášť se žebrákem. Sv. Martin přeťal mečem svůj plášť, aby mu jednu jeho polovinu mohl věnovat, a ochránit tak žebráka před chladem. Podle legendy se poté Kristus zjevil světci v podobě onoho žebráka. Je symbolem křesťanského milosrdenství.

Literatura

Dobroslav Líbal, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001. Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980. Památkový katalog NPÚ, katalogové číslo 1000128452, dostupné na: pamatkovykatalog.cz. Zdeněk Vyšohlíd – Zdeněk Procházka, Čím ožívá krajina: Osudy 129 kostelů na Domažlicku a Tachovsku 1990–2000, Průvodce historií západních Čech č. 6, Plzeň 2001.