LOKALITA: Horní Planá
Okres: Český Krumlov
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 48.7684397N, 14.0325847E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se hřbitovem stojí v horní, výše položené severní části náměstí.
Zasvěcení: sv. Markéta
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Kostel je poprvé připomínán v roce 1374, ale o jeho podobě nevíme téměř nic. Z původní stavby kostela se zachovala jižní stěna lodi a navazující úsek západní zdi. Mezi lety 1500 až 1510 byla přistavěna k západnímu průčelí hranolová zvonice. Kolem poloviny 16. století došlo k rozšíření malé lodi. Současně se stavbou dvoulodí byla vybudována i kruchta na západní straně kostela.
POHLED NA KOSTEL OD JIHU.
POHLED NA KOSTEL OD SEVEROVÝCHODU.
Stavební podoba
Kostel v Horní Plané je dvoulodní s polygonálně ukončeným klenutým kněžištěm, klenutou sakristií i předsíní na jižní straně a zvonicí při západním štítu. Na jižní straně lodi vystupuje z průčelí hmota staršího a nižšího kostela, ke které je přisazena předsíň. Interiér dvoulodí uzavřelo šest polí křížové žebrové klenby. Do západní části lodi byla postavena empora.
POHLED NA EMPORU.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel stojí v severní části náměstí, které bylo obklopeno zástavbou, a kde se křížily cesty z Českého Krumlova a Vyššího Brodu směřující na Želnavu a Volary.
Vybavení kostela
Vybavení kostela je barokní.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
Duchovní prvky
POZDNĚ GOTICKÁ VĚŽ
Masivní pozdně gotická věž je dominantou kostela i celého náměstí. Jednotlivá podlaží věže osvětlují malá obdélná okna. Na jižním průčelí věže jsou namalovány tři velké červené pětilisté růže, které odkazují na patronát rodu Rožmberků.
POHLED NA VĚŽ KOSTELA.
HLAVNÍ VSTUP
Hlavní vstup se otevírá v předsíni na jižní straně kostela, směrem k převažující části obytné zástavby. To byl nejspíš jeden z důvodů takového umístění vchodu, neboť se do kostela zpravidla vstupuje západním průčelím, aby divák mohl již od vstupu pohlédnout na hlavní oltář. Dalším důvodem, proč byla zvolena jižní strana kostela, mohly být klimatické podmínky.KAPLE BOLESTNÉ PANNY MARIE
Na nedalekém vrchu zvaném Dobrá Voda stával dřevěný kostelík už roku 1384. Původní dřevěnou stavbu nahradil v letech 1777 až 1779 nově postavený kostel v pozdně barokním stylu. Nedaleko poutního kostela se nachází dvě studánky s léčivou vodou.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
V lodi kostela na svorníku v severovýchodním poli byl namalován polepšený rožmbersko-ursinovský erb, který Rožmberkové užívali po roce 1556, což lze chápat s jistou opatrností jako dobu ad quem pro dokončení dvoulodí. I přes koncept s křížovými klenbami, vycházející ještě z gotického stavitelství, prozrazuje hornoplánské dvoulodí již zřetelně nástup renesance. Sv. Markéta se řadí mezi panny mučednice. Legenda o ní vypráví, jak antiošský prefekt se s ní chtěl oženit, ale ona ho odmítla. Byla proto krutě mučena a uvržena do žaláře. Zde se jí zjevil Satan v podobě draka a pohltil jí. Ale kříž, který držela, způsobil, že netvor pukl a Markéta se vynořila živá a zdravá. Nakonec ale byla sťata. Jejím atributem je především drak. Bývá zobrazena, jak šlape po drakovi nebo ho vede na provaze, drží palmovou ratolest a kříž.
POHLED NA SVORNÍK S NAMALOVANÝM ROŽMBERSKO-URSINOVSKÝM ERBEM.
VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Kromě pětilistých růží nalezneme v kostele i další výzdobu. Konkrétně klenební kápě a průčelí kruchty pokrývají raně renesanční nástěnné malby s vegetabilními a figurálními motivy.
NÁSTĚNNÁ MALBA ZOBRAZUJÍCÍ SV. VAVŘINCE.