LOKALITA: Regen

Okres: Regen

Kraj: Dolní Bavorsko

GPS: 48.9677025N, 13.1133031E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel se nachází asi jeden kilometr západně od centra města, na pravém břehu řeky Schwarzer Regen (Černá Řezná).

Zasvěcení: sv. Jan Křtitel a sv. Jan Evangelista

Status: Filiální kostel farnosti sv. Michala.

Stavební fáze

Podle latinského nápisu, který se dochoval na pergamenové pásce v chórové klenbě kostela, byl kostel postaven v roce 1473 a zasvěcen na počest sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty. Předpokládá se, že stavebníkem kostela byl hradní pán z Au. Kostel v období let 1548-1657 sloužil jako farní, neboť během nájezdů Švédů v roce 1548 byl městský farní kostel sv. Michala v Regen zničen požárem. Dne 6. června 1733 byl pasovským knížecím biskupem Josefem Dominikem hrabětem z Lambergu v kostele sv. Jana slavnostně vysvěcen nový hlavní oltář. Na nápisu je dále uvedeno, že v roce 1764 byl původně gotický kostel zničen úderem blesku. Požár zřejmě zasáhl pouze krov, tudíž se zachovalo vnitřní vybavení, které pochází kolem roku 1700. Při přestavbě kostela v 2. polovině 18. století byla loď zvýšena o jeden metr. Portál zůstal v gotickém stylu. Kostel byl vysvěcen v roce 1779.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROVÝCHODU.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROVÝCHODU.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

Stavební podoba

Kostel sv. Janů je jednolodní s trojboce zakončeným kněžištěm, který je prodloužen o čtvercovou sakristii navazující na dva opěráky. K jižní straně kostela přiléhá předsíňka, chránící hlavní portál. Ze střechy na západní straně vystupuje malá věžička. Loď a kněžiště kostela jsou zakončeny valenou klenbou s výsečemi. Kostel prosvětluje celkem šest širokých půlkruhově zakončených oken. Na západní straně lodi se nachází kruchta.

JIŽNÍ STRANA KOSTELA.

JIŽNÍ STRANA KOSTELA.

POHLED NA PRESBYTÁŘ A SAKRISTII.

POHLED NA PRESBYTÁŘ A SAKRISTII.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Kostel sv. Janů je obehnaný zdí, zástavba domů se rozvinula na sever od kostela. Čtvrť, ve které se kostel nachází, dostala jméno podle jeho zasvěcení Sankt Johann.

Vybavení kostela

Zařízení kostela je barokní.

Duchovní prvky

PORTÁL

Gotický portál je jediným dochovaným prvkem z období vzniku kostela, tedy z pozdní gotiky. Tvoří ho bohatě profilované ostění. Hlavní vstup se otevírá v předsíni na jižní straně lodi, ačkoliv se veškerá zástavba rozkládá na opačné straně kostela. Toto umístění vchodu bylo zvoleno zřejmě kvůli klimatickým podmínkám.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Kostel sv. Janů nebyl ušetřen sekularizace. Při reorganizaci farnosti v Regenu v roce 1805 prohlásil okresní soud kostel za nepotřebný a rozhodl o jeho demolici. K tomu však nikdy nedošlo, protože obyvatelé Regenu odkládali zboření kostela až do doby, než bylo rozhodnutí zrušeno. Z popisu farnosti z roku 1825 vyplývá, že bohoslužby a pobožnosti se konaly jen o některých svátcích.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Kostel v Regenu nese zasvěcení sv. Janů, dle pramenů by se mělo jednat o sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelistu, kteří jsou velmi úzce spjati se životem Ježíše Krista. Sv. Jan Křtitel je též nazýván jako Jan Předchůdce, jakožto ohlašovatel příchodu Krista. Tvoří tak spojovací článek mezi Starým a Novým zákonem. Byl synem kněze Zachariáše a Alžběty a jeho početí bylo vykládáno jako zázračné, neboť Alžběta byla neplodná. Jak uvádí evangelisté v patnáctém roce vlády císaře Tiberia, začal Jan kázat v Judské poušti a v okolí Jordánu. Vyzýval lidi k pokání a k tomu, aby se dali od něho pokřtít. Ježíš za Janem přišel k Jordánu, Jan ho označil jako Beránka Božího a nechal se od něho pokřtít. Když začal Jan kritizovat Heroda kvůli Herodiadě, ženě svého bratra Filipa, kterou si vzal za manželku, byl na vládcův příkaz uvržen do vězení. Na Herodovy narozeniny tančila Herodiadina dcera Salome tak krásně, že jí Herodes pod přísahou slíbil, že splní každé její přání. Matka ji navedla, ať požádá o hlavu Jana Křtitele. Král se zarmoutil, ale dal Jana ve vězení setnout. Janovu hlavu pak přinesli služebníci Salome na ozdobné míse. Jan Evangelista byl nejmladší apoštol, syn Zebedeův a bratr Jakubův. Byl jedním z prvních, kteří byli povoláni k následování Krista. Objevuje se s Petrem a Jakubem ve scéně Proměnění Páně, při Poslední večeři ho lze vidět, jak opírá svou hlavu o prsa Kristova. V trojfigurové verzi Ukřižování lze vidět Jana a Pannu Marii, jak stojí osamoceni u paty kříže. Jan údajně zemřel v Efesu ve značně pokročilém věku. Jeho atributy jsou kniha a svitek, jako narážka na jeho spisy, dále je to orel, který drží v zobáku brk či kalamář, nebo je zobrazován s palmovou ratolestí, nikoliv mučednickou, ale náležející Panně Marii, jež byla předána Janovi při její smrti. Jan bývá zobrazován dvěma rozdílnými způsoby: jako apoštol je mladý, půvabný, bez vousů, jsou pro něj příznačné dlouhé splývající vlnité vlasy, nebo je zobrazen jako píšící evangelista, starý a má vous.

Literatura

Georg Dehio, Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler: Bayern II, Niederbayern, München 1988. Jan Royt, Slovník biblické ikonografie, Praha 2007.