LOKALITA: Altenstadt bei Vohenstrauss
Okres: Neustadt an der Waldnaab
Kraj: Horní Falc
GPS: 49.6330739N, 12.3296186E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází v blízkosti centra obce Altenstadt a je obklopen prostorem bývalého hřbitova. První přístup k církevní stavbě je veden skrze podloubí budovy staré školy na jižní straně a druhý je položen od cesty na severní straně.
Zasvěcení: sv. Jan Křtitel
Status: Simultánní kostel, tedy kostel využívaný více křesťanskými konfesemi.
Stavební fáze
Kostel byl vysvěcen roku 1142 a nejstarší části stavby mohou pocházet právě z této doby. Z románského období se zachovaly základy zdí na jižní a severní straně a také části věže. Předpokládá se, že kostel byl původně trojlodní s kruhově zakončenou apsidou. V 15. století byla přistavěna sakristie, nová okna s hrotitým obloukem a vznikly nástěnné malby s náboženskou tématikou, které byly pravděpodobně v 16. století zakryty omítnutím. V 17. století prošel kostel rozsáhlou přestavbou, kdy byl zbořen západní štít a roku 1613 byl vystavěn nový. Úpravou prošla i kostelní věž, vznikla nová okna, dřevěný strop a byly strženy románské pilíře a západní ochoz. V 18. století proběhla barokní úprava interiéru. Roku 1962 a mezi lety 1989-1996 byly z velké části odkryty nástěnné malby umístěné v chóru. V kostele se od roku 2014 nachází nové varhany.
POHLED NA KOSTEL OD JIHOVÝCHODU.
JIŽNÍ STRANA KOSTELA.
Stavební podoba
Jedná se o jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem a se stropem z dřevěných kazet v lodi. Presbytář zaklenutý křížovou klenbou s částečně odkrytými nástěnnými malbami je napojen jižním vstupem do věže a na severní straně se nachází vchod do sakristie. Loď je osvětlena třemi okny na jižní stěně a dvěma okny na severní stěně. Další okna se nachází na západě, konkrétně se jedná o dvě okna pod dřevěnou kruchtou a dvě nad ní. Zajímavým aspektem je dřevěná galerie, která navazuje na kruchtu a táhne se po celé délce severní strany lodi. Po celé délce galerie a kruchty jsou vystaveny obrazy z cyklu křížové cesty. Vstup do kostela se nachází v zadní části jižní stěny.
POHLED NA KOSTEL OD SEVEROVÝCHODU.
ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel měl původně mimo jiné obrannou funkci a byl chráněn hřbitovní zdí, která se z větší části zachovala do současnosti. Již nevyužívaný hřbitov připomíná několik dochovaných náhrobků z 19. století.
Vybavení kostela
Hlavní oltář pochází z roku 1752 a nese obrazově katolický výjev klečícího sv. Jana Křtitele a sv. Šebestiána. Nad nimi je umístěna Panna Marie na měsíci s Ježíškem v levé a žezlem v pravé ruce. Výjev z vrchu zakončuje Duch svatý a Bůh Otec.
INTERIÉR KOSTELA.
HLAVNÍ OLTÁŘ.
Duchovní prvky
NÁHROBNÍKY A EPITAFY
Na severní stěně lodi se nacházejí vložené náhrobní kameny a epitafy, které tam byly přesunuty z podlahy lodě roku 1897 a 1990. Mezi nimi se nachází kamenný reliéfní epitaf pro Martina Haubnera a jeho rodinu s Ukřižováním Krista na větvovém kříži, kde je zemřelý doprovázen oběma manželkami a všemi dětmi. Za nejvýznamnější se pokládá dřevěný epitaf z roku 1662, o který se zasloužil jistý Stephan Schwab a jako jediný se nachází na jižní stěně lodi. Ústředním výjevem je kamenování sv. Štěpána a ve spodní části se nachází vyobrazení donátora s manželkami a dětmi.
NÁHROBNÍ KAMENY A KAMENNÝ EPITAF PRO MARINA HAUBNERA A JEHO RODINU..
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Kostel byl původně zasvěcen sv. Jiljí. Patrocinium bylo změněno v polovině 17. století na sv. Jana Křtitele. V původně katolickém kostele se od roku 1542 konaly protestantské bohoslužby, ale roku 1627 kostel připadl opět katolíkům. Ovšem tato situace netrvala příliš dlouho a v roce 1649 byl kostel opět protestantským. Roku 1654 nařídil hrabě Christian August von Sulzbach, aby byl kostel používán jak katolíky, tak protestanty, a proto se stal simultánním.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Odkryté pozdně gotické nástěnné malby v chóru pocházející z 15. století a nesou výjevy z legendy o sv. Jiljí. Odkazují tak k původnímu zasvěcení kostela. Původně zdobily celý prostor presbytáře, ale dnes je možné vidět pouze část nad vstupem do sakristie a menší zlomek nad vstupem do věže. Sv. Jiljí byl mnich a poustevník, který se podle legendy živil mlékem laně. Když byla při lovu tato laň pronásledována, tak ji světec chránil vlastním tělem, a proto bývá zobrazován s šípem v ruce či noze. Mezi jeho atributy patří mnišský hábit, laň a šíp.
POHLED DO PRESBYTÁŘE KOSTELA A NA DOCHOVANÉ FRESKY NAD VSTUPEM DO SAKRISTIE.