LOKALITA: Vyšší Brod
Okres: Český Krumlov
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 48.6139547N, 14.3123753E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel sv. Bartoloměje s areálem hřbitova se nalézá vedle fary při horním konci náměstí, v jihovýchodní části města. Kostel je přístupný pouze během nedělních ranních bohoslužeb, ale v jiných dnech se dá do něj nahlédnout přes mříž západního portálu.
Zasvěcení: sv. Bartoloměj
Status: Farní kostel, od 13. století.
Stavební fáze
Z poloviny 13. století se dochovalo kněžiště, obvodové zdivo lodi a pravděpodobně základ chórové věže kostela. Za husitských válek byl kostel zničen a až v 16. století opět obnoven. Během 17. století byl přestavěn, došlo k zaklenutí původně plochostropé lodi. V roce 1715 byla přistavěna sakristie. Později ještě byly zbudovány předsíňky před vchody. Kostelní věž pochází z roku 1864.
POHLED NA KOSTEL OD JIHOVÝCHODU.
Stavební podoba
Jednolodní kostel se čtvercovým kněžištěm na východě, ke kterému přiléhá na severní straně sakristie. Na západní, severní a jižní straně vedou do kostela vchody, které jsou opatřeny předsíní. Hranolová věž byla vystavěna nad příčnou lodí v jihovýchodním koutu. Kostel prosvětlují obdélná okna zakončena v horní části půlkruhovým obloukem, ale v závěru kněžiště nalezneme hrotité okno bez kružby. Presbytář sklenut jedním polem křížové klenby na klínových vyžlabených žebrech, vybíhajících z polygonálních konzolek. Kněžiště od lodi dělí dva triumfální oblouky – do lodi vede půlkruhový a do kněžiště hrotitý, prostor mezi nimi (redukovaná příčná loď) byl sklenut hrotitou valenou klenbou. Loď kostela je sklenuta čtyřmi plackami na zdvojených pasech, vybíhajících z pilířů, členěných zdvojenými pilastry.
POHLED NA KOSTEL OD SEVEROZÁPADU.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel je významným urbanistickým prvkem, který utváří charakteristické panorama města při cestě od jihu, tedy od zemských hranic a z Horního Rakouska (Bad Leonfelden). Je příkladem farní svatyně, která vznikla pro potřeby městečka rodícího se u křižovatky cest na dohled od kláštera.
Vybavení kostela
Vnitřní zařízení kostela pochází převážně z 1. poloviny 18. století.
Duchovní prvky
PRESBYTÁŘ
Presbytář neboli kněžiště je hlavním prostorem pro slavení liturgie a bývá více vyzdoben než ostatní části kostela. Kněžiště se většinou stavělo jako první, protože bylo důležité pro konání mešních obřadů, posléze se budoval zbytek kostela. Jak rychle stavba pokračovala, záviselo na množství finančních prostředků. Zde je kněžiště nezvykle pravoúhle zakončeno, což naznačuje souvislost s blízkým cisterciáckým klášterem, neboť cisterciáci preferovali jednoduchá nezdobená architektonická řešení. Kostel vznikl patrně v téže době, kdy vyrůstaly i nejstarší části kláštera.
POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Město se rozkládá okolo již neexistujícího brodu, na jehož místě překračovala Vltavu středověká kupecká stezka z Lince do Čech. Osada na místě města vznikla nejpozději ve 12. století a náležela k Rožmberskému panství. Zde pravděpodobně před rokem 1259 stával kupecký kostelík. To nám dokládá tzv. nadání vyšebrodského cisterciáckého kláštera z 1. června 1259, kde je uvedeno, že budoucí klášter bude postaven nedaleko kupeckého kostela ve Vyšším Brodě. Samotné nadání představuje konglomerát dávek nejrůznějšího druhu, připomínající poněkud přemyslovské donace knížecího období. V listině krále Přemysla Otakara II. z 17. července 1264, ve které král potvrdil nadání Voka z Rožmberka, jsou již uvedeny desátky ze vsí vyšebrodského farního obvodu. Je tedy průkazné, že nejpozději od roku 1264 byl ve Vyšším Brodě funkční farní kostel i s farářem.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Nejstarší památkou z kostela je půlmetrová soška z lipového dřeva sv. Bartoloměje, kterou vyřezal v první čtvrtině 14. století neznámý český řezbář. Stávala na hlavním oltáři více než pět století, až do poloviny 19. století. Sv. Bartoloměj zde nestál na oltáři sám. Společnost mu dělali apoštol sv. Jakub mladší, který je nyní v Linci a sv. Pavel, který je pro změnu v Budapešti. Soška sv. Bartoloměje je nyní uložena v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. V současné době na dřevěném oltáři visí mezi sloupky obraz svatého Bartoloměje. Po stranách sloupů jsou sochy sv. Bernarda a sv. Benedikta v biskupských ornátech. Nad kladím se klaní dva andělé Panně Marii. Oltářní obraz sv. Bartoloměje namaloval v roce 1858 malíř Schrams. Sv. Bartoloměj je jeden z 12 apoštolů, patronem koželuhů a kožešníků. O jeho životě nám vypráví především Zlatá legenda. V ní se hovoří, jak Bartoloměj se vydal šířit evangelium do Indie, kde navštívil pohanský chrám s modlou, ve které sídlil ďábel. Bartoloměji se podařilo nad ďáblem zvítězit. Panovník Arménie Astyages nechal Bartoloměje zatknout za to, že bojuje proti jejich bohům. Poté ho nechal stáhnout z kůže a stít mu hlavu. Sv. Bartoloměj bývá zobrazen s knihou a nástrojem svého umučení, tedy nožem.