LOKALITA: Gotteszell

Okres: Regen

Kraj: Dolní Bavorsko

GPS: 48.9638331N, 12.9656478E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel leží uprostřed obce a je obklopený hřbitovem.

Zasvěcení: sv. Anna a Panna Marie

Status: Dříve klášterní kostel, dnes farní.

Stavební fáze

Klášter zasvěcený Panně Marii a sv. Anně byl založen roku 1285 jako nejmladší bavorský cisterciácký klášter. Kostel pravděpodobně vznikl po založení kláštera kolem roku 1339. Stavba kostela byla dokončena až za opata Berchtolda, ale historie jeho výstavby je málo známá. V průběhu let byl kostel několikrát měněn, např. po požárech v roce 1629 a 1830, kdy byla postavena západní věž, která nahradila zničenou východní věžičku. Při renovaci interiéru v roce 1889 byla odstraněna část štukové výzdoby.

Stavební podoba

Bývalý klášterní kostel a současný farní kostel sv. Anny je trojlodní bazilika bez příčné lodi, se třemi východními apsidami. Toto schéma se neřídí cisterciáckými pravidly stavby kostelů, ale navazuje na místní starou bavorskou tradici. Gotické opěráky bočních lodí jsou zčásti ze žulových kvádrů, zdivo je jinak omítnuté. U hlavní apsidy bylo přistavěno vrcholně gotické lomené obloukové okno. Neoklasicistní západní věž je ze žuly, s plochou stanovou střechou. Hlavní loď kostela je tvořena čtyřmi poli křížové klenby. Arkády oddělující hlavní loď od vedlejších mají lomené oblouky. Hlavní apsida byla před rokem 1700 nebo krátce po něm přepažena trojosou oltářní konstrukcí a iluzivně vymalována, a získala tak podobu odděleného presbytáře. Apsidy vedlejších lodí byly odděleny dělicími stěnami s portály. Od těchto změn je původní pozdně románský tvar baziliky a její východní části jen stěží rozpoznatelný.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Klášterní náměstí a jedinečně situovaná kalvárie s křížovou cestou a kaplí Panny Marie Lourdské (něm. Lourdeskapelle) jsou dokladem barokní zbožnosti podporované cisterciáckým klášterem.

Vybavení kostela

Zařízení kostela je barokní.

Duchovní prvky

POUTĚ

V roce 1729 se slavilo sté výročí záchrany uctívané sochy sv. Anny Samotřetí. Vznikla křížová cesta se svatým schodištěm s křížovou cestou. Klášter také zakoupil relikvie, aby zvýšil atraktivitu místa jako poutního místa ke svaté Anně.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Klášter zasvěcený Marii a sv. Anně byl založen roku 1285 jako nejmladší bavorský cisterciácký klášter rytířem Heinrichem von Pfelling. Osídlení kláštera potvrdil v roce 1286 jeho švagr, biskup Jindřich II. z Rottenegg z Řezna. V roce 1320 byl klášter Gotteszell povýšen na opatství, prvním opatem byl předchozí správce kláštera Berthold. V roce 1339 začala stavba většího kostela zasvěceného Panně Marii. V následujících letech se Gotteszell stal středem úcty ke svaté Anně, jejíž úcta byla v Německu v 15. století zvláště rozšířena. Ve stejném století následovalo pro klášter období úpadku a na jeho konci zůstal v klášteře pouze jeden mnich. Schopným opatům se však podařilo klášter znovu pozvednout v barokní době. Ve třicetileté válce nastaly nové katastrofy, požár v roce 1629 způsobil velké škody na kostele a klášterních budovách. V letech 1633/34 vpadli do Gotteszellu Švédové. Během 18. století došlo k rozkvětu kláštera, například opat Wilhelm II. Grafsturm nechal kostel vyzdobit štukem a freskami a na východní stěně byl vytvořen obraz Nanebevzetí Panny Marie od Cosmy Damiána Asama. V průběhu sekularizace byl klášter 24. března 1803 rozpuštěn. Bývalý opatský kostel byl znovu vysvěcen na farní kostel. Zchátralé části areálu kláštera byly zbourány a zbývající budovy přešly do soukromého vlastnictví.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Sv. Anna byla podle legendy dcerou Stolana a Emerentie a měla sestru Hismerii. Sv. Anna žila se zbožným pastýřem Jáchymem. Anna byla již v „požehnaném věku“, když jí a jejímu manželovi anděl zvěstoval narození dcery. Dle teologického výkladu podporovaného od pozdního středověku byla Panna Maria počata v lůně sv. Anny bez poskvrny dědičného hříchu, což se stalo základem dogmatu o Neposkvrněném početí Panny Marie. Od 13. století se po celé Evropě rozšiřuje devoční typ (Andachtsbild) zobrazení matky Panny Marie s Pannou Marií a Kristem – sv. Anna Samotřetí. Většinou je sv. Anna zobrazena jako starší žena se zavinutou hlavou, stojí nebo sedí, v jedné ruce drží Krista, v druhé pak Pannu Marii.

Literatura

Georg Dehio, Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler: Bayern II, Niederbayern, München 1988. Hermann und Anna Bauer, Klöster in Bayern. Eine Kunst- und Kulturgeschichte, München 1985. Anton Eberl, Geschichte des ehemaligen Zisterzienserklosters Gotteszell im bayerischen Wald, Deggendorf 1935. Jan Royt, Slovník biblické ikonografie, Praha 2007.