LOKALITA: Kreuzberg
Okres: Freyung
Kraj: Dolní Bavorsko
GPS: 48.8389108N, 13.5527353E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází na kopci uprostřed obce, obklopen hřbitovem.
Zasvěcení: sv. Anna
Status: Poutní kostel, od 19. století farním kostelem.
Stavební fáze
Před samotnou stavbou kostela, zde již musela stát pravděpodobně kaple nebo menší kostelík, ke kterému směřovaly svatoanenské poutě, které jsou doloženy od roku 1429. Stavba, která se nyní nachází na vysokém návrší, byla postavena jako halový kostel se západní věží. Nejdříve byla zahájena stavba presbytáře, který se začal stavět kolem roku 1460 a je nejstarší doloženou částí kostela. Ale velký příliv poutníků si vyžádal stavbu nového kostela, který byl od roku 1494 budován na rozšířeném půdorysu předpokládané předchozí opevněné stavby. Kostel byl vysvěcen v roce 1517 a upraven v 17. století, kdy byla postavena loď. Požáry z 20. května 1819 a 19. července 1901 způsobily na kostele těžké škody. Místo předchozí cibulové báně dostala věž v roce 1903 současnou hrotitou helmici. Po roce 1960 došlo k úpravě vybavení.
POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.
JIŽNÍ STRANA KOSTELA.
Stavební podoba
Jedná se o jednolodní halový kostel, s pětibokým presbytářem na východní straně. K západnímu průčelí je připojena subtilní věž. Kněžiště se skládá ze dvou polí a je zaklenuto křížovou žebrovou klenbou, která spočívá na konzolách, z nichž některé jsou zdobeny maskami. Výrazně širší loď je tvořena třemi poli klenby. Valená klenba spočívá na silných pilastrech s vyžlabenými sloupky a je zdobena žebry v jednoduchém kosočtvercovém vzoru. Mohutná západní empora pochází z období baroka.
ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.
POHLED DO PRESBYTÁŘE KOSTELA.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Samotná poloha kostela již naznačuje jeho funkci, a to poutního kostela. Neboť byl postaven na dobře viditelném místě, je vidět ze všech světových stran a příjezdových cest. Tvoří dominantu daného místa, a tím evokuje identické zasazení tradičních poutních míst.
Vybavení kostela
Zařízení kostela je barokní.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
Duchovní prvky
POUTĚ
Poutě do Kreuzbergu jsou doloženy od roku 1429 a byly vyvolány pozdně středověkým rozkvětem úcty ke svaté Anně. Toto místo bylo až do vzniku pasovské poutě Mariahilf centrem poutí v pasovské diecézi. V roce 1777 se uvádí počet poutníků zhruba na 20 000, kteří navštívili kostel během tří sobot po svátku svatého Michala 29. září.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Kreuzberg s kostelem sv. Anny je nejstarším poutním místem svaté Anny v Německu. Několik legend o vzniku poutě shromáždil a převyprávěl vídeňský konzistorní rada Martin Roy, který žil v Kreuzbergu v 18. století. Záznamy pasovského dvorního protokolu se o pouti ke svaté Anně zmiňují až v roce 1538, kdy také vrcholí poutě ke svaté Anně v Německu. Postupem času se Kreuzberg stal hlavním poutním místem pasovské diecéze a celého Bavorského lesa. Největšího rozmachu dosáhly poutě během třicetileté války a po jejím skončení. Sekularizace a osvícenství pak vedly k úpadku poutí. Dnes je kostel opět hojně navštěvovaným poutním místem, zejména 26. července na svátek svaté Anny. Poutní místa a poutní cesty jsou v posledních letech revitalizovány. Na tyto tradice navazuje projekt poutní cesta “Via Nova”, která vede přes Freyung a Kreuzberg. Tato poutní cesta pokračuje přes hraniční přechod Buchwald/Bučina na mariánské poutní místo Svatou Horu v Příbrami. Nová poutní cesta svým názvem symbolicky neodkazuje primárně k minulosti, ale dláždí „duchovní cestu do budoucnosti“.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
V roce 1960, za faráře Leopolda Pilsla, bylo odstraněno novogotické vybavení a kostel byl nově upraven restaurátorem Paulem Feßlerem. Kostel dostal tři barokní oltáře, na hlavním oltáři nalezneme dřevěnou sochu zobrazující patronku kostela sv. Annu s Ježíškem a Pannou Marii, toto zpodobnění se nazývá Svatá Anna Samotřetí. Na podstavci je vyrytý letopočet 1633. Skupina je kopií ztraceného originálu ze 14. století. Ve výklenku na pravé straně kněžiště se nachází pozdně gotická socha sv. Anny Samotřetí. Přibližně ve stejné době byla na konci 15. století vytvořena Madona s dítětem v téměř životní velikosti. Pod kruchtou stojí žulová křtitelnice, za níž můžeme vidět pozdně gotickou sochu sv. Anny Samotřetí. Sv. Anna byla podle legendy dcerou Stolana a Emerentie a měla sestru Hismerii. Žila se zbožným pastýřem Jáchymem. Anna byla již v „požehnaném věku“, když jí a jejímu manželovi anděl zvěstoval narození dcery. Panna Maria byla počata v lůně sv. Anny bez poskvrny dědičného hříchu, což se stalo základem formování dogmatu o Neposkvrněném početí Panny Marie. Od 13. století se po celé Evropě rozšiřuje devoční typ (Andachtsbild) zobrazení matky Panny Marie – sv. Anna Samotřetí (s Pannou Marií a Kristem). Většinou je sv. Anna zobrazena jako starší žena se zavinutou hlavou, stojí nebo sedí, v jedné ruce drží Krista, v druhé pak Pannu Marii.
VE VÝKLENKU NA PRAVÉ STRANĚ PRESBYTÁŘE SE NACHÁZÍ GOTICKÁ SOCHA SV. ANNY SAMOTŘETÍ.