LOKALITA: Husinec
Okres: Prachatice
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 49.0543775N, 13.9869117E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází na malém vyvýšeném Prokopově náměstí v centru Husince.
Zasvěcení: Povýšení sv. Kříže
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Vznik původního gotického kostela se datuje pravděpodobně do roku 1359. V roce 1654 zachvátil stavbu požár, který poničil klenbu presbytáře a kruchtu. Podle písemných pramenů je jisté, že se kostel v roce 1663 dostavoval. Roku 1753 byla přistavěna věž. Kostel byl znovu přestavěn v letech 1802-1808 po dalším mohutném požáru. Po požáru bylo ale i nadále zachováno středověké zdivo památky.
Stavební podoba
Kostel Povýšení sv. Kříže v Husinci je orientovaná jednolodní stavba, s pravoúhlým presbytářem se sakristií na severní straně a s věží před západním průčelím. Nároží presbytáře jsou podepřena opěrnými pilíři, na jeho jižní straně je okno s kružbou, na jižní straně lodi je půlkruhový portál s okoseným ostěním. Presbytář a sakristie jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi ze 17. století, v závěru je malovaná oltářní architektura od M. Kubašty. Triumfální oblouk je půlkruhový. Loď je plochostropá s kruchtou na dvou pilířích v západní části a je podklenuta křížově. Podvěží je zaklenuto valeně.
POHLED NA KOSTEL Z JIHU.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel Povýšení sv. Kříže tvoří zcela zásadní část urbanistické struktury města, spolu se sousední farou tvořil duchovní jádro osídlení. Městečko Husinec je rodiště Mistra Jana Husa s muzejní expozicí v jeho rodném domě. Leží na řece Blanici v Bavorovské vrchovině, v nadmořské výšce 504 m. Nad městem se nachází vodní nádrž Husinec.
Vybavení kostela
Vybavení kostela je převážně pseudorenesanční z roku 1880. Boční oltář sv. Jana Nepomuckého na pravé straně lodi je z první poloviny 18. století, doplněný v 19. století novodobým obrazem svatého. Protější boční oltář sv. Václava je pseudobarokní. Oltář Panny Marie pod kruchtou je za začátku 18. století s obrazem sv. Anny od F. Romanelliho.
Duchovní prvky
NEOBVYKLÉ KONSTRUKCE
Kostel obsahuje neobvyklé stavební konstrukce jako je například neobvyklá barokní křížová klenba v presbytáři, valená klenba v sakristii, křížově podklenutý hudební kůr.NEOBVYKLÝ OBDÉLNÝ TVAR OKEN
Tvar většiny oken tento kostel řadí ke kostelům, jejichž raně barokní úprava se inspirovala soudobou přestavbou dnešní katedrály sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
První písemná o Husinci pochází z roku 1291. Z roku 1359 je druhá písemná zmínka, týkající se povýšení obce na město Husinec. Z roku 1359 pochází i záznam o neopevněném městečku Hussenicz. O deset let později (1369) se zde údajně narodil Jan Hus. Ve 14. století byl založen hrad Hus u Záblatí (zřícenina hradu je zhruba 3 hodiny pěšky od Husince). Husinec byl i s řadou okolních obcí připojen pod správu tohoto nově vzniklého feudálního panství. V roce 1390 přešel hrad Hus do rukou Sigmunda Hullera z Orlíka, ten byl později popraven za falšování a hrad (spolu s hradem Orlíkem) zdědil jeho bratr Ondřej Huller. Ondřej podle některých zdrojů prodal hrad rytíři Mikuláši z Husince. Po pádu z koně 24. prosince 1420 Mikuláš umírá. Opuštěného hradu se zmocnil Habart z Hrádku. Rozzlobení prachatičtí pánové hrad 8. září 1441 vypálili a ohořelé zbytky zbourali. Roku 1455 prodal rytíř Smílek ze Lnář panství Hus Oldřichu z Rosenberka. Panství bylo připojeno k Winterberskému panství (Vimperk). Datum zasvěcení kostela Povýšení svatému Kříži není přesně známo. Písemné prameny však dokládají, že zde původně bylo sídlo Lažišťské fary a že zde jen někdy kaplan z Lažišť vykonával bohoslužby. V roce 1715 byl sem dosazen první sídelní kaplan, podle listiny z roku 1745 založil v Husinci faru. Dosadil sem faráře, Josefa, knížete ze Schwarzenbergu.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Kostel je zasvěcen Povýšení svatého Kříže. Tento svátek se slaví úterý 14. 9. Svátek připomíná velikonoční utrpení Ježíše Krista a vykoupení lidstva jeho smrtí na kříži. Díky Adolfu Rodlerovi, tehdejšímu faráři (1877-1884), byl kostel ozdoben monumentálním oltářem Povýšení sv. Kříže. Obnoveny byly i další dva oltáře. Boční oltáře obsahují výjevy se Janem Nepomuckým, mučedníkem katolické církve a jeden z českých zemských patronů. Atributem pro Jana Nepomuckého je jazyk, který měl být nalezen v 18. století v Janově lebce neporušený. Dalšími atributy jsou Palladium země české ve Staré Boleslavi, most, kotva či chuďas, jemuž Jan udílí almužnu. Další oltář zdobí postava sv. Václava, českého knížete a světce, který je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti. Atributy sv. Václava jsou štít, erb, černá orlice a vinná réva.