LOKALITA: Vimperk
Okres: Prachatice
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 49.0525861N, 13.7745417E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel Navštívení Panny Marie se nachází ve Vimperku na hlavním náměstí na mírné vyvýšenině, v křížení ulice Kostelní a náměstí Svobody.
Zasvěcení: Navštívení Panny Marie
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
První písemná zmínka o kostele Navštívení Panny Marie pochází z roku 1405. Poznatek, že se jedná se o původně gotický kostel z roku 1365, dokládá původně plochostropá loď s věží. V nynější podobě se jedná o přestavbu původního raně gotického kostela, který byl vystaven při příležitosti přesunutí tržního osídlení na místo současného náměstí, do bezpečnější polohy na návrší proti hradu. Kněžiště s patrovou sakristií a jižní portál lodi v nynější podobě pocházejí z poslední čtvrtiny 14. století. Od roku 1500 byly prováděny zásadní změny. Při severní straně lodi byla přistavěna kaple sv. Anny. Významným milníkem bylo vytvoření nepravidelného zaklenutého dvoulodí na místě původní jediné plochostropé hlavní lodi (po roce 1500). S těmito úpravami je spojeno rovněž zaklenutí hlavní lodi v pozdně gotickém stylu klenbou síťovou. V roce 1600 byla upravena jižní předsíňka a věž. Drobné úpravy proběhly v 18. a 19. století.
POHLED NA KOSTEL OD JIHOZÁPADU.
POHLED NA JIŽNÍ PORTÁL LODI.
Stavební podoba
Kostel Navštívení Panny Marie je stavba dvoulodní, s pětiboce uzavřeným presbytářem a sakristií na severní straně. Na severní straně se nachází kaple sv. Anny, na jižní straně je předsíň. Věž se nachází v jihozápadním nároží. Presbytář je podepřen opěrnými pilíři. Presbytář je zaklenut jedním polem a kápěmi pětibokého závěru křížové žebrové klenby. Do sakristie, zaklenuté dvěma poli křížové klenby s hmotnými žebry vede sedlový portál. Triumfální oblouk je hrotitý. V hlavní lodi se nachází síťová žebrová klenba jednoduchého vzorce. Jižní boční loď je oddělena hrotitými arkádami na štíhlých pilířích. Na jižní straně lodi je fragment nástěnné malby 10.000 mučedníků z 15. století. V jižní předsíni je křížová renesanční klenba zdobená štukovými rostlinnými motivy. Na severní straně je zazděno okno románského charakteru, doplněné malovanými citáty z bible a ornamentálními malbami z roku 1572, odkrytými v roce 1921.
POHLED NA KLENBU LODĚ.
FRAGMENT NÁSTĚNNÉ MALBY ZOBRAZUJÍCÍ 10.000 MUČEDNÍKŮ.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel je součástí městské památkové zóny Vimperk. Tvoří pohledovou dominantu a je tak významným urbanistickým prvkem, který dotváří charakter sídliště při pohledu na historické jádro města od východu a jihovýchodu.
Vybavení kostela
Vybavení kostela je barokní.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
Duchovní prvky
SOCHY
V kostele se nachází památná socha sv. Jana Nepomuckého. Prostor pro sochu je vymezen kamennou balustrádou, za kterou je umístěn hranolový sokl s volutami po stranách a nikou tvaru šesticípé hvězdy v čelní straně. Na soklu je postavena kamenná socha světce v typickém postoji, v kanovnickém pláštíku a s krucifixem. V kostele se dále nachází socha Panny Marie Lurdské, která je umístěna pod dřevěným přístřeškem pod jednoduchým dřevěným křížem. Na soklu je německý pamětní nápis o postavení a vysvěcení sochy v roce 1904.ZVONICE
Při kostele Navštívení Panny Marie stojí mohutná pozdně gotická městská zvonice. Vznikla kolem roku 1500 pro zavěšení velkých zvonů, které nebylo možno umístit v kostelní věži. Její vzhled ovlivnila barokní přestavba, helmici a část barokních maleb zničil požár roku 1861. Oprava skončila roku 1866, zbytky barokní výzdoby zanikly po posledním požáru města 1904, současný vzhled pochází z roku 1909.
POHLED NA ZVONICI.
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Stavba kostela byla zřejmě jedním z prvních počinů při přenesení tržního sídliště do lépe hájitelné polohy na návrší proti hradu. Historické město nad Volyňkou bylo prvně zmíněno roku 1263 jako strážní bod na obchodní cestě, status města má od roku 1479. Od 14. století zde existuje tradice sklářská a od 15. tiskařská. Historické jádro města od roku 1990 tvoří památkovou zónou. Město Vimperk má zachované opevnění s několika baštami a tzv. Černou bránou.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
V Novém zákoně je popsáno setkání těhotné Panny Marie s její příbuznou Alžbětou, rovněž těhotnou budoucí matkou Jana Křtitele. Panna Marie poté, co je jí andělem zvěstováno, že porodí Syna Božího spěchá, aby navštívila Alžbětu a byla „prostřednicí milosti“, aby předala posvěcení nenarozenému Janu Křtiteli. Alžběta byla těhotná i přes svůj vyšší věk a údajnou neplodnost, její těhotenství mělo být podle zjevení Archanděla Gabriela pro Pannu Marii důkazem, že Ježíšovo narození bude zázrak a zvěstování je pravdivé. Pozoruhodný je fragment nástěnné malby s výjevem 10000 mučedníků z 15. století. Líčí se, že císař Hadrián a Antonius vyslali 9000 mužů, aby potlačili vzpouru rebelů. Vojákům se měl zjevil anděl, který jim slíbil vítězství, když přijmou novou víru. Vojsko rebely porazilo a ubíralo se k hoře Ararat. Císař Hadrián, když se dozvěděl o jejich konverzi, sebral vojsko sedmi králů a vytáhl do boje proti nim. Přestože muži byli kamenováni a bičováni, zázrakem jim nebylo ublíženo. Dokonce velitel Theodorus po spatření zázraků spolu s 1 000 muži přešli na stranu křesťanů. Budoucí mučedníci v bitvě neuspěli, byli korunováni trnovými korunami a jejich boky proklála kopí. Na příkaz krále Sapora byli na hoře Ararat ukřižováni, přičemž poslední hodiny jejich života jsou líčeny jako paralela k utrpení Krista. Na sever od Itálie – v německých zemích, ve Švýcarsku i v českých zemích byla ve 14. století zobrazovaná zejména scéna s nabodením mučedníků na větve nebo kůly.