Kostel Nanebevzetí Panny Marie

LOKALITA: Staré Sedlo

Okres: Tachov

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.6646672N, 12.8639589E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel je dominantou, umístěnou ve středu obce Staré Sedlo. Do objektu je přístup možný vchodem, který je umístěn blízko od položené silnice.

POHLED NA KOSTEL OD ZÁPADU NA HLAVNÍ VSTUP.

POHLED NA KOSTEL OD ZÁPADU NA HLAVNÍ VSTUP.

Zasvěcení: Nanebevzetí Panny Marie

Status: Filiální kostel příslušející k farnosti Bor u Tachova.

Stavební fáze

Kolem roku 1300 nechal klášter Kladruby postavit kostel Nanebevzetí Panny Marie ve vesnici Staré Sedlo. Šlo o jednolodní kostel s presbytářem, k němuž byla brzy připojena sakristie, která nejprve sloužila jako boční kaple. K této části kostela byla později dostavěna i jižní věž. Dále vznikla gotická přístavba na severu, kde byla postavena kaple sv. Kateřiny se švamberskou pohřební hrobkou. Kostel následně prošel barokními přestavbami, které se mimo jiné týkaly prodloužení presbytáře a pravděpodobně i prodloužení kostelní lodi.

POHLED NA KOSTEL Z JIŽNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL Z JIŽNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL OD VÝCHODU.

POHLED NA KOSTEL OD VÝCHODU.

Stavební podoba

Jedná se o jednolodní kostel s presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou a polygonálním závěrem, kde byla použita paprsčitá žebrová klenba. Nacházela se zde gotická okna, která jsou dnes zazděná. Na samotný presbytář navazuje barokně přestavěná loď kostela s konvexně zvlněnými emporami a kruchtou, ze které dále ústí čtvercová vstupní předsíň. Po severní straně presbyteria se rozkládá kaple sv. Kateřiny, která je také zaklenuta křížovou žebrovou klenbou, ale tato žebra jsou o poznání subtilnější než v presbytáři. Na jižní stranu presbyteria navazuje sakristie a hranolovitá věž. Podélný prostor sakristie byl rozvržením zaklenut podobně jako v presbytáři, ale navíc byl mezi tato pole vložen klenební pás, který kromě nosné funkce navazuje a vyvádí obvodovou zeď. Tato zeď následně obíhá kolem kostelního hřbitova. I zde v sakristijním závěru se nacházejí původní gotická okna, která jsou zazděná.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA SE ZAZDĚNÝMI OKNY.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA SE ZAZDĚNÝMI OKNY.

POHLED NA KAPLI SV. KATEŘINY.

POHLED NA KAPLI SV. KATEŘINY.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Kostel s přilehlým hřbitovem je vystavěn ve Starém Sedle. Ves připadla pod správu kladrubského kláštera v roce 1250. Východně od kostela se ve 14. století údajně nacházela rezidence, která byla sídlem stříbrských magdalenitek. V 15. století sídlo i s kostelem patřilo do majetku jedné z větví mocného pohraničního rodu Švamberků.

Vybavení kostela

V kostele se nachází převážně barokní vybavení.

Duchovní prvky

NÁHROBNÍ KAMENY

V kostele je zachován soubor náhrobních kamenů z 15. a 16. století, které byly vytvořeny pro členy rodu Švamberků. Jmenovitě to jsou náhrobky Jana ze Švamberka (před 1464) a Jošta ze Švamberka (+1555) s heraldickým vyobrazením. Figurální výzdobu mají náhrobníky Adama ze Švamberka (+1590) a jeho manželky Anny z Reizensteinu (+1575). Dalším prvkem je kamenná křtitelnice, která se dochovala z období kolem roku 1500 a její povrch je vyzdoben reliéfy arkád.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Klášter, který nechal kostel Nanebevzetí Panny Marie postavit, vynikal jako bohaté kulturní centrum, díky kterému vznikla nová umělecká díla včetně architektonických staveb. Pro klášter mělo Sterého Sedlo význam kvůli jeho geografickému umístění, jelikož stojí na Norimberské cestě a bylo tak jedním z důležitých bodů na spojnici mezi Norimberkem a Prahou.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

V kostele Nanebevzetí Panny Marie se nachází fresky, které nesou výjev Korunování Panny Marie a Panny Marie Ochranitelky. Fresky jsou signované nad kruchtou, kde je umístěno jméno Wenzel S. T. Schmidt a datací roku 1732. Výplně mezi klenebními žebry presbytáře, a také část plochy vítězného oblouku jsou ornamentálně zdobeny. Scéna Nanebevzetí Panny Marie je popisována ve Zlaté Legendě (Legenda Aurea), ve které je Panna Marie po své smrti korunována a usazena na trůn vedle svého syna. Panna Marie vystupuje jako prostředník mezi lidem a Bohem. Panna Marie Ochranitelka, která pod svým pláštěm skrývá a ochraňuje věřící, slouží v katolické církvi jako symbol pro milosrdenství.

Literatura

Dobroslav Líbal, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001. Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980. Jan Kaigl, Nové drobnosti v sakristii kostela ve Starém Sedle, in: Památky západních Čech II, Plzeň 2012. Jan Kaigl, Z výzkumu staveb a architektury středověkých vesnických kostelů v horšovském arcijáhenství, in: Památky západních Čech V, Plzeň 2015. Jan Royt, Slovník biblické ikonografie, Praha 2007. Jiří Jánský, Páni ze Švamberka – pětisetletá sága rodu s erbem labutě, Domažlice 2006. Nina Bažantová – Jiří Fajt, Gotika v západních Čechách (1230-1530): k 700. výročí založení města Plzně, svazek 1, Praha 1995.