LOKALITA: Chammünster

Okres: Cham

Kraj: Horní Falc

GPS: 49.2113486N, 12.6942114E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel leží vedle hlavní silnice v centru Chammünsteru. Volně přístupný je hřbitovní areál s kostnicí a kaplí sv. Anny.

POHLED NA KAPLI SV. ANNY A KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE.

POHLED NA KAPLI SV. ANNY A KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE.

POHLED NA KAPLI SV. ANNY OD JIHOZÁPADU.

POHLED NA KAPLI SV. ANNY OD JIHOZÁPADU.

Zasvěcení: Nanebevzetí Panny Marie

Status: Farní kostel.

Stavební fáze

Nejstarší informace spojená s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Chammünsteru pochází z roku 739. Toho roku měl bavorský vévoda Odilo darovat pro církevní účely pozemek zhruba 50 kilometrů², kde byl vystavěn mimo jiné i kostel. První písemnou zmínku však máme dochovanou až z roku 819. Jde zároveň o nejstarší dochovanou listinu v Horní Falci, která dokládá právní uznání chammünsterské farnosti biskupem Baturichem. Původní benediktinský klášterní kostel, založený sv. Emeramem z Řezna, měl celodřevěnou podobu. Ta vydržela pouze do roku 910, kdy podlehla nájezdu Maďarů. Svatyně byla poté vystavěna v kameni v románském slohu, ale bohužel také poničena během válek s českým králem Přemyslem Otakarem II. Následovala obnova a svatyně získala bazilikální podobu, kterou zčásti vidíme dodnes. Pochází z období druhé poloviny 13. století. Z raně gotické výstavby můžeme dnes obdivovat například severní věž nebo triumfální oblouk. Bohužel i tato fáze kostela byla značně poničena během následujících husitských válek. Obnovena musela být zejména hlavní část stavby, dominantní trojlodí. V pořadí již třetí rekonstrukce kostela byla provedena z původních materiálů a na starých základech a sloupech. Poslední stavební zásah, který je s tímto kostelem spojen, je rekonstrukce jižní věže v 19. století z důvodu její zchátralosti. Finální podobu, kterou lze obdivovat, dostává kostel v 2. polovině 15. století.

JIHOVÝCHODNÍ STRANA KOSTELA.

JIHOVÝCHODNÍ STRANA KOSTELA.

POHLED NA SEVERNÍ VĚŽ KOSTELA.

POHLED NA SEVERNÍ VĚŽ KOSTELA.

Stavební podoba

Prostor gotického kostela je rozdělen na dvě boční a hlavní loď, která přechází do presbytáře zakončeného polygonálním závěrem na východní straně. Kostelu dominují dvě symetricky postavené věže na čtvercovém půdoryse, jež obklopují východní závěr kostela. Takovou podobu známe především z benediktinské architektury. Veškerá nároží kostela včetně dvou zmiňovaných věží jsou opatřena armováním z dohladka vytesaného pískovce. Samotné věže, ačkoliv několikrát obnovované, mají zachované románské prvky jako například úzká štěrbinová okna v nižších patrech a sdružená okna se středovým sloupkem v místě zvonice. Hlavní loď je lemovaná obloučkovým vlysem, který je též typickým prvkem románské architektury. Exteriér dále nabízí ukázku raně gotického opěrného systému viditelného zejména na závěru kostela. Celkový charakter stavby umocňují později vsazená raně gotická okna v bočních lodích. Výjimkou je opět závěr, který je osazen typickými vysokými pozdně gotickými okny s lomeným obloukem. Jako poslední můžeme obdivovat dva zdobené vstupy do bočních lodí, přičemž hlavní jižní vstup je opatřen gotickým ústupkovým portálem.

ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

POHLED NA SEVERNÍ STRANU KOSTELA.

POHLED NA SEVERNÍ STRANU KOSTELA.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Vybavení kostela

Pokud vstoupíme do interiéru, čeká nás velkolepý pohled na červeně malovaná žebra síťové klenby všech tří lodních prostor. Architektonicky je interiér kostela zařaditelný do gotického slohu. Hlavní loď je vynesena několika mohutnými osmibokými pilíři a kulatými sloupy, které se střídají v příčné i podélné ose, a nesou raně gotické lomené oblouky a falešné triforium (reálně pouze odvětrání do krovu). Stavba tak vytváří dojem katedrální architektury.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA NA ZÁPADNÍ STRANU.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA NA ZÁPADNÍ STRANU.

TRIUMFÁLNÍ OBLOUK ODDĚLUJÍCÍ PRESBYTÁŘ OD HLAVNÍ LODĚ KOSTELA.

TRIUMFÁLNÍ OBLOUK ODDĚLUJÍCÍ PRESBYTÁŘ OD HLAVNÍ LODĚ KOSTELA.

Duchovní prvky

KAZATELNA

Pozoruhodná je místní gotická _KAZATELNA_, která je zasazena do prvního pravého pilíře. Zaujme nejen tím, že zde chybí obvyklá akustická ozvučnice („zastřešení“), ale navíc její přístup je zcela vetknut dovnitř samotného pilíře. Neobvyklé je i zdobení v podobě gotických slepých arkád.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA SMĚREM NA HLAVNÍ OLTÁŘ S KAZATELNOU NA LEVÉ STRANĚ.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA SMĚREM NA HLAVNÍ OLTÁŘ S KAZATELNOU NA LEVÉ STRANĚ.

FRESKY

Kamenickou výzdobu klášterního kostela doplňují i _FRESKY_ na severní stěně, odkryté při rekonstrukci v roce 1912. Jedná se o malby z 2. poloviny 15. století a můžeme zde nalézt legendu o třech živých a třech mrtvých králích, neboli vyobrazení „_Memento mori_“ doplněné citátem: „_Čím jsi, tím jsme byli my, čím jsme my, budeš ty._“ Dále se v druhém podloubí dochoval i alianční erb svazu Durynska a místní oblasti Chamerau.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Klášterní kostel nese mimo zajímavý stavební vývoj i pozoruhodný duchovní význam. Už jen jeho umístění na pomezí Franské říše a Čech znamenalo zásadní čin pro vývoj středoevropského křesťanství. Území darované vévodou Odilem roku 739 benediktinům, bylo zcela klíčové pro další christianizaci zemí pohanských krajin na Východě. Skrze benediktinskou misii se šířila nejen víra, ale i vzdělání a gramotnost tak důležitá pro administraci vznikajících územních a státních celků. Jinak tomu nebylo ani zde, kde se chrám Nanebevzetí Panny Marie stal církevním centrem pro celou oblast Českého lesa a od roku 800 dokonce i velké části západních Čech. Mnišský řád zde žil podle řehole sv. Benedikta z Nursie, která spojovala zbožnost a modlitbu s fyzickou prací pod heslem _ora et labora_.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Oltáře a vybavení kostela jsou barokní. Na hlavním oltáři stojí Panna Marie, jejímuž nanebevzetí je kostel zasvěcen, s dítětem Ježíšem jako korunovaná Královna nebes. Boční asistenční figury jsou sv. Petr a sv. Pavel, kteří zde byli zvoleni záměrně, jelikož sv. Pavel je považován za jeden ze základních sloupů víry prezentující oddanost církvi a sv. Petr jako nositel klíče od božího království, kam všichni mají směřovat. Pravý vedlejší oltář pochází z poloviny 18. století a představuje sv. Valburgu, která svůj život zasvětila klášternímu životu a misiím právě v jižním Německu. Asistečními figurami oltáře jsou sv. Kateřina ochraňující panny a učence a sv. Barbora, která mimo jiné zaštiťuje dobrou smrt a bezpečí dětí. Levý vedlejší oltář z roku 1939 je nejmladší, ale o to zajímavější. Vyobrazuje archanděla Michaela bojujícího s drakem. Vzhledem k roku vzniku obrazu hledejme smysl v nadcházející 2. světové válce, kdy Michael bojující s drakem symbolizuje boj s temnými silami nacismu. Patronami oltáře jsou benediktinští misionáři sv. Vendelín a sv. Leonard. Oba jmenovaní jsou patroni dobytka a hospodářství, takže jejich význam lze přiřknout obavám z budoucí chudoby a strádání lidu při nadcházejícím období.

POHLED NA HLAVNÍ OLTÁŘ.

POHLED NA HLAVNÍ OLTÁŘ.

POHLED NA LEVÝ VEDLEJŠÍ OLTÁŘ.

POHLED NA LEVÝ VEDLEJŠÍ OLTÁŘ.

Literatura

Dehio, Georg 1991: Handbuch der Deutschen Kunstdenkmäler. Band 5. Regensburg und die Oberpfalz. Neubearbeitung durch Jolanda Drexler und Achim Hubel. Deutscher Kunstverlag, s98-101. Hebauer, Franz Xaver 2002: Maria Himmelfahrt Chammünster (Schnell, Kunstführer Nr. 795), Regensburg. Richter, Haymo 2012: Das Marienmünster zu Chammünster: Mutterkirche des Oberen Bayerischen Waldes, in: Der Bayerwald Jg. 104, Straubing, Heft 2, s24-26.