LOKALITA: Hora Svatého Václava
Okres: Domažlice
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.5193489N, 12.7424462E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel je situován ve východní části vesničky, obehnán hřbitovní zdí.
Zasvěcení: sv. Václav
Status: Filiální kostel farnosti Poběžovice.
Stavební fáze
Kostel svatého Václava na Hoře svatého Václava je poprvé zmíněn roku 1345 jako kostel „na hrubejch“ – tedy na hrobech. Nejstarší zachovalou částí gotického kostela na Hoře svatého Václava je mohutná věž na půdorysu 6×7 metrů z třetí čtvrtiny 14. století. V suterénu věže se nalézá klenutý sklípek, který mohl sloužit jako kostnice. Loď a presbytář byly zřejmě pobořeny za husitských válek a k jejich znovupostavení došlo kolem poloviny patnáctého století. Otázky vzbuzuje použití hrubozrné žuly v pilířích kněžiště a jemnozrného pískovce ve špaletách oken kněžiště. Loď byla během barokní přestavby v 18. století výrazně zvýšena a zaklenuta valenou klenbou, původní výše lodi je dobře patrná na armatuře jejího jihovýchodního nároží. Okna byla snížena a zaklenuta obloukem. V jižní zdi byl také zazděn gotický portál s profilovaným ostěním a nalevo od něj vstup na kůr.
POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.
Stavební podoba
K mohutné kostelní věži na severní straně přiléhá pětiboké kněžiště s osmi opěrnými pilíři. Na kněžiště navazuje rozšířená a zvýšená obdélníková loď se čtyřmi opěrnými pilíři, po dvou z každé strany. K hladkému kolmému západnímu průčelí lodi s polovalbovou střechou pak přiléhá drobná čtyřúhelná sakristie. Okna nejsou symetricky rozmístěna, proti třem oknům na jižní straně lodi je proraženo jen jedno okno na straně severní a tři okna do kněžiště jsou umístěna z jihu, jihovýchodu a východu. Uvnitř jsou stěny lodi zesíleny čtyřmi pilíři z první poloviny 19. století, výmalba kleneb pochází až z konce dvacátých let 20. století.
POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ SE SAKRISTIÍ.
POHLED NA KNĚŽIŠTĚ KOSTELA.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel svatého Václava stojí na přirozeném nízkém návrší („hoře“). Místo bylo od počátku zamýšleno jako obranný bod. Podloží kolem kostela je spíše skalnaté a pro zemědělskou činnost se příliš nehodí. I z tohoto důvodu nikdy nedošlo k rozšíření vsi a kostel zůstal obklopen jen pár grunty.
Vybavení kostela
barokní
Duchovní prvky
KOSTNICE
Kvůli skalnatému podloží, které místy vystupuje až na povrch, muselo při pohřbech patrně docházet k vyjímání starších kosterních ostatků, aby se uvolnilo místo pro nová těla. Kostnice byly někdy zakládány a aranžovány za účelem připomínání pomíjivosti lidského života (nejčastěji v prostředí klášterů), jindy byly zřizovány po hromadných úmrtích např. po morových ranách či bitvách místo hromadných hrobů. Posledním případem využití kostnic byly právě situace, kdy hřbitov nedokázal kvůli svému podloží plnit svou funkci nebo hřbitov přestal kapacitně stačit, ale jeho rozšíření by bylo příliš nákladné či nepraktické, jak tomu bylo v případě některých měst (např. v Brně).OBRANNÁ VĚŽ KOSTELA
Kostel jako často jediná kamenná budova v obci vždy plnil funkci útočiště před fyzickým nebezpečím. U tzv. opevněných kostelů byla jeho obranná funkce ještě výrazně zesílena např. opevněním zdí, příkopem nebo masivní věží, která poskytovala obráncům jak výškovou výhodu v boji, tak i prostor pro úschovu zásob pro případ delšího obléhání. Mimo to měl kostel poskytovat samozřejmě také ochranu boží. Představa boha potažmo církve jako obrané věže pochází už z biblického Starého zákona: „Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu.“ (Přísloví 18, 10)
POHLED NA VĚŽ KOSTELA.
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Kostel zasvěcený svatému Václavu byl postaven na okraji hraničního hvozdu u stezky vedoucí z Čech mezi sídly v údolí řeky Radbuzy do Stadlernu a Schönsee. V první polovině čtrnáctého století patřila Hora svatého Václava s okolními vesnicemi pod panství královského pohraničního hradu Starý Herštejn, stojícího zhruba 6 km jižním směrem. Staroherštejnské panství koupil od krále pražský biskup Jan IV. z Dražic. Jeho kaplan a zpovědník František Pražský ve své kronice píše o nákladných opevňovacích pracích, které Jan IV. z Dražic nechal provádět na svých panstvích. Je možné, že právě v rámci této snahy došlo také k opevnění kostela sv. Václava. Stejně tak se dá předpokládat, že husitské vojsko, které v květnu 1421 dobylo Starý Herštejn a vypálilo blízký pivoňský klášter, pobořilo také kostel sv. Václava, který byl po skončení husitských válek znovu dostavěn.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
RELIÉF OSMICÍPÉ HVĚZDY NA PROSTŘEDNÍM SVORNÍKU KNĚŽIŠTĚ: Osmicípá hvězda je v křesťanství symbolem věčnosti, nebeského Jeruzaléma. Mimo to byla s osmi cípy často znázorňována Hvězda betlémská, která měla předpovídat příchod božího syna Ježíše Krista na pozemský svět. RELIÉF DESETILISTÉ RŮŽE NA SVORNÍKU V PŘÍZEMÍ VĚŽE: Desítka je symbolem dokonalosti a úplnosti božího zákona. Desetilisté růže jako dekorace svorníků byly využity např. také v opevněném kostelci v Horním Záhoří na Písecku, který je zasvěcen sv. Michaelu archandělu. Zasvěcení archandělu, který je velitelem andělského vojska, i zasvěcení sv. Václavu, který byl knížetem a velitelem českého zemského vojska, jsou právě pro opevněné kostely typická a odkazují na sjednocení funkce duchovní i fyzické ochrany v jedné stavbě.