LOKALITA: Rožmberk nad Vltavou
Okres: Český Krumlov
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 48.6550481N, 14.3673311E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nalézá v severovýchodní části města, nedaleko náměstí a mostu přes řeku Vltavu.
Zasvěcení: sv. Mikuláš, také Panna Marie
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
V jádru raně gotický kostel je prvně písemně doložen roku 1271. Byl založen již na současném půdorysu. Původně nižší bazilikální kostel s neznámým způsobem zaklenutí interiéru měl menší, snad polygonálně ukončené kněžiště, které ustoupilo kolem roku 1500 novému presbytáři. Kolem roku 1493 byla přistavěna ke kostelu věž se sakristií-kaplí v přízemí a dvěma depozitáři v patře. Kolem poloviny 90. let byla připojena severní klenutá předsíň lodi. Podle původního plánu mělo následovat zaklenutí rožmberské lodi v podobě síňového trojlodí. Nakonec však došlo ke zvýšení obvodového zdiva a vestavbě tří párů osmibokých pilířů s klenebními výběhy sahající k provizornímu dřevěnému stropu. Kolem roku 1500 bylo budováno nové kněžiště, které bylo zaklenuto roku 1525 krouženou klenbou. V této době byla také zaklenuta jižní předsíň lodi, na jejíž hvězdové klenbě nalézáme motiv „nýtování“ žeber stejně jako u vítězného oblouku a v závěrové partii kněžiště. Severní předsíň kostela získala v roce 1567 novou polovalbovou stříšku nesenou lichoběžníkovým štítkem, doplněným ve vrcholu rytým letopočtem. V roce 1583 byla původně plochostropá loď zaklenuta v podobě trojlodí síťovou hvězdovou klenbou.
POHLED NA KOSTEL OD SEVEROZÁPADU.
POHLED NA KNĚŽIŠTĚ KOSTELA OD VÝCHODU.
Stavební podoba
Trojlodní kostel s pětiboce zakončeným kněžištěm má na severní straně presbytáře připojenou sakristii. Vstupy na jižní a severní straně kryjí předsíně. V koutu mezi lodí a kněžištěm je na jižní straně přistavěna panská oratoř. Vícefunkční věž se nalézá v koutu mezi nárožím lodi a severní stěnou presbytáře. Sedlovým portálem vede přístup z kněžiště do valeně klenuté sakristie v podvěží. Presbytář se zkoseným soklem po obvodu zpevňují na hranách polygonu a při jižní stěně opěráky. Stěny presbytáře prosvětlují dvoudílná kružbová okna. Presbytář je sklenut krouženou klenbou. Lomený vítězný oblouk s profilací stlačeného hruškovce nese v patě záklenku na každé straně niku pro ztracenou sochu. Trojlodí je sklenuté síťovou klenbou na tři páry štíhlých osmibokých pilířů. V západní části trojlodí je vložena kruchta, otevřená do prostoru čtyřdílnou lomenou arkádou s profilovaným ostěním. Podkruchtí je sklenuté síťovou hvězdovou klenbou. Boční předsíně uzavírají pozdně gotické hvězdové klenby s vloženým křížem žeber.
POHLED NA PANSKOU ORATOŘ KOSTELA.
POHLED NA KLENBU TROJLODÍ KOSTELA.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel byl založen při břehu řeky na severní straně města, obklopen hřbitovem. Na protějším břehu na ostrohu zaujal místo hrad Rožmberků, pod ním se vyvinulo doprovodné osídlení, označované jako Latrán. Na jih od kostela probíhá náměstí, po jehož stranách vyrostla souvislá řada měšťanských domů.
Vybavení kostela
Zařízení kostela je převážně barokní, boční oltáře jsou pseudogotické z 2. poloviny 19. století.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
Duchovní prvky
SANKTUÁŘ
Na severní stěně presbytáře se vedle portálu do sakristie nalézá nevelká schránka sanktuáře s pravoúhlým rámem složeným z překřížených válcových prutů. Niku uzavírá mřížka s kosočtverečnou sítí pásků doplněnou rozetkami a půlkruhovým vrcholem, který neodpovídá pravoúhlém otvoru.KROPENKA
V interiéru se zachovaly polygonální kamenné kropenky, které jsou součástí jižní a severní předsíně.
POHLED NA KROPENKU V JIŽNÍ PŘEDSÍNI KOSTELA.
TOTENLEUCHTER
Ve středověku se v kostelech nacházely sloupky podobné božím mukám, s kapličkou v horní části, jež byla dutá. Do ní se umísťovaly hořící svíce, které měly symbolizovat zástupce lidských duší. Sloupky, příznačně zvané _Totenleuchter_ (sloupek se světlem zemřelých), byly ve středověku běžně k vidění – jejich pořízení nebývalo finančně náročné a prakticky každá farnost si něco podobného mohla dovolit. V jihočeském prostředí nacházíme kamenné články, které mohly být v minulosti takto využívány. Jde o niky na vnějších stěnách kostelů. Podobnou niku nalezneme i zde v Rožmberku, konkrétně na vnějšku kostela při západní stěně severní předsíně.
POHLED NA KOSTEL OD SEVERU, KDE LZE VIDĚT PŘI ZÁPADNÍ STĚNĚ PŘEDSÍNĚ TOTENLEUCHTER.
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Na základě aliančních erbů tehdejšího českého a uherského krále Vladislava Jagellonského a jeho manželky Anny z Foix a Candale, které jsou namalovány na jižní fasádě lodi, je možné datovat vznik malované středověké fasády do období mezi roky 1502, kdy byla Anna Korunována uherskou královnou, a 1506, kdy zemřela. Sv. Mikuláš z Myry je jeden z nejoblíbenějších křesťanských světců. Mikuláš byl biskupem v Myře ve 4. století a známý pro svoji podporu chudých. Podle legendy byl zbožný již od nejranějšího dětství. Jako devocionální postava je zobrazován v biskupském rouchu, v ruce drží berlu. Jeho atributy jsou tři zlaté koule nebo měšce nebo jablka, tři děti v kádi a kotva.
POHLED NA JIŽNÍ FASÁDU KOSTELA.
VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Na stěnách kostela se zachovaly malby erbů. Na klenbě kněžiště, pravděpodobně po jeho zaklenutí v roce 1525, byly namalovány čtyři erby – český a uherský znak, jako poukaz na vládnoucí Jagellonce, a na opačné straně byly připojeny dva erby s pětilistou růží, připomínající vládnoucí rožmberský pár Jindřicha VII. z Rožmberka se svou druhou manželkou Annou z Hradce. Dalších 19 rožmberských růží provedených formou nástěnné malby se nachází na pozdně gotických fasádách věže, presbytáře a trojlodí kostela. Nápadná četnost pětilistých růží může mít více významů. Symbol růže můžeme vykládat jako odkaz na rod Rožmberků nebo může mít christologický význam. Růže zde odkazuje současně ke Kristovu tělu i ke světské vrchnosti, respektive světská vrchnost si vědomě přisvojuje sakrálně-symbolickou roli nebo ji alespoň pasivně přijímá. Obdobně lze interpretovat malířská nebo reliéfní vyobrazení růže na svornících kleneb.
POHLED NA KLENBU KNĚŽIŠTĚ.