Kostel sv. Václava

LOKALITA: Sušice

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.2296106N, 13.5194878E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Stavba kostela umístěna při jihovýchodním okraji centra města Sušice, těsně přiléhá k městské hradbě.

Zasvěcení: sv. Václav

Status: Farní kostel.

Stavební fáze

Původní stavba, která stávala na místě dnešní baziliky sv. Václava v Sušici, se řadí ještě do románského období, ale z tohoto období se v základech stavby nenalezly žádné pozůstatky. Na místě údajně starší stavby byla po r. 1322 zbudována gotická bazilika, která zde stojí dodnes.

Stavební podoba

POHLED NA KOSTEL SV. VÁCLAVA.

POHLED NA KOSTEL SV. VÁCLAVA.

POHLED NA VĚŽ KOSTELA SV. VÁCLAVA.

POHLED NA VĚŽ KOSTELA SV. VÁCLAVA.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

První písemná zmínka o městu Sušice pochází z r. 1233 a zpravuje nás o bavorských vazbách kostela. Ve zmiňovaném roce věnuje Albrecht IV. z Bogenu (†1242) patronátní právo nad kostely v Sušici a ve Viechtachu premonstrátům ve Windbergu. Hlavní využití Sušice je zde popsáno jako trhová ves. Ze statického hlediska nebyla poloha baziliky vybrána dobře. V r. 1889 se ve zdivu kleneb začaly objevovat trhliny. Podle místního stavitele tyto trhliny způsobilo nevhodné podloží stavby, které ve velké míře tvoří říční naplaveniny. Stavba je tedy nejzranitelnější na jaře, čemuž nijak nepomáhá blízká řeka, která se podle písemných pramenů několikrát do stavby dostala a vytopila ji (uvádí se roky 1740, 1869 a 1899).

Vybavení kostela

POHLED DO PRESBYTÁŘE.

POHLED DO PRESBYTÁŘE.

Duchovní prvky

VARHANY

Varhany z r. 1884 jsou dvoumanuálové s pedálem, jejichž autorem je Jan Fischpera. Na konci r. 1917 se zrekvírovaly cínové píšťaly a byly nahrazeny zinkovými. Poslední úprava těchto varhan je zaznamenána v r. 1979. Těmto novým varhanům předcházely z jiné r. 1659, které byly nevratně poškozeny požárem.

NÁHROBNÍKY

Dvanáct náhrobníků v interiéru baziliky je z většiny sešlapáno tak, že již původní nápisy nejsou čitelné. Výjimku tvoří náhrobníky Dětleba Koce z Dobrše v jižní boční lodi či Ferdinanda Antonína Štenovského z Kadova na západní stěně hlavní lodi.

ZVONY

Před požárem v r. 1707 je farářskými relacemi doloženo pět zvonů, které se v bazilice sv. Václava nacházely. V současné době jsou v kostele umístěny následující zvony: Václav (ulit v r. 1932), umíráček Roch a Šebestiánn (z r. 1687) a zvon „smíření“ (přelit v r. 2002 za původní puklý zvon z r. 1756).

Duchovní kontext

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Bazilika sv. Václava v Sušicích je pojmenována po patronu české země, po němž se nazývá i Česká královská koruna – Svatováclavská. Sv. Václav bývá zobrazován jako mladý muž s knížecí čapkou na hlavě, s kopím, korouhví s orlicí či štítem s černou orlicí v ruce a s kožešinovou pláštěnkou. V moderní době je také vyobrazován jako rytíř v brnění sedící na koni. Někdy jej doprovázejí dva andělé. Je věčným vládcem českých zemí a modelem dobrého křesťanského panovníka.

Literatura

Jan Lhoták – Jaroslav Pachner – Vladislav Razím, Památky města Sušice, Sušice 2012. Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3 P/Š, Praha 1980. Marcela Nováková a kol., Chrámy a kostely Čech, Moravy a Slezska, Praha 2011. Jan Lhoták, Počátky města Sušice, in: Jihočeský sborník historický, Supplementum 7, Tábor 2016. Josef Žemlička, Království v pohybu: kolonizace, města a stříbro v závěru přemyslovské epochy, Praha 2014. Hynek Rulíšek, Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie, Hluboká nad Vltavou 2006.