Kostel sv. Martina

LOKALITA: Blížejov

Okres: Domažlice

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.5001122N, 12.9902081E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel sv. Martina se nachází za centrem obce Blížejov na mírném kopci nad kruhovým objezdem. Zajímavost – tento kruhový objezd byl první vesnický kruhový objezd v České republice.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

Zasvěcení: sv. Martin

Status: Filiální kostel, původně farní.

Stavební fáze

Kostel sv. Martina v Blížejově pochází z konce 13. století. Jádro stavby je gotické, později přestavované. Kostel byl upraven kolem roku 1556 pánem z Chotiměře jménem Kašpar Gottfried ze Žebnice řečený Bernášek. Kostel má boční věž a gotický vchod a raně barokní štít. Renesanční portál obsahuje heraldickou výzdobou – je analogický s portály horšovskotýnského zámku z roku 1556. Další stavební úpravy proběhly v první polovině 17. století a ve druhé třetině 18. století.

DETAILNÍ POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

DETAILNÍ POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROVÝCHODU.

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROVÝCHODU.

Stavební podoba

Kostel sv. Martina v Blížejově je podélná jednolodní stavba s věží při jihozápadním nároží, s polygonálním chórem, k němuž na severu přiléhá sakristie. Věž je nečleněná a má střílnová okénka. Nároží jejího posledního patra člení masivní polosloupy s kompozitními hlavicemi, nesoucími hlavní, do půlkruhu vypnutou římsu, doplněnou páskovými výplněmi. Střechy kostela jsou sedlové a valbové. Průčelí lodi i chórů jsou hladce omítaná, členěná jen profilovanou hlavní římsou. Okna s hlubokými špaletami nemají rámy, v ose chóru je zachováno gotické okno se zbytkem kružby. Západní průčelí má v ose nově upravené edikuly. Ve zvlněné ukončující římse je vsazen nový pravoúhlý vstup a po jeho obou stranách a ve výši kruchty jsou čtvercová okénka. Na jižní stěně je přiložen volutovými pilastry členěný štít, ukončený půlkruhovým tympanonem s piniovými šiškami na boku.

POHLED NA VĚŽ.

POHLED NA VĚŽ.

GOTICKÉ OKNO SE ZBYTKEM KRUŽBY.

GOTICKÉ OKNO SE ZBYTKEM KRUŽBY.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Obec Blížejov se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Leží 380 metrů nad mořem šest kilometrů jihovýchodně od Horšovského Týna v údolí potoka Zubřina v Chodské pahorkatině, a osm kilometrů severovýchodně od Domažlic. Žije v ní přibližně 1 600 obyvatel.

Vybavení kostela

V kostele se nachází převážně barokní vybavení. V nadpraží portálu je vložena nika se sochou sv. Antonína poustevníka. Obdobná soška je na jižním průčelí chóru. V presbytáři najdeme nástěnné malby z 14. století. Na jižní stěně kostela je odkryt pás gotických maleb a nachází se zde freskovou technikou provedený obraz světce – biskupa. V kostele se nachází hlavní oltář s obrazem sv. Martina (v roce 1890 od Ignace Amerlinga) a dva boční oltáře z doby kolem roku 1750.

SOCHA SV. ANTONÍNA POUSTEVNÍKA.

SOCHA SV. ANTONÍNA POUSTEVNÍKA.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

Duchovní prvky

KAMENNÝ PŮLKRUHOVÝ PORTÁL

V severní zdi kostela je osazen kamenný půlkruhový portál s bohatě členěným ostěním ukončený vysokým vlysem s pamětním nápisem a znaky stavebníka, jeho římsu ukončuje půlkruhový tympanon. Nad ním se otevírá okno oratoře v malovaném rokokovém rámu, jemuž odpovídá iluzivní technikou provedené okno na jižní stěně chóru.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

První zmínka o obci Blížejov pochází z roku 1324, kdy jej vlastnili zemané z Blížejova. Nad rozcestím silnic byl postaven na prostranství kostel sv. Martina. Ve dvoře kostela se nachází tvrz vladyků z Blížejova. Obec byla rozdělena na několik částí, které vlastnily různé rody. Vznik tvrze na území statku je prvně připomínáno roku 1552. Objekt vlastnili Blížejovští z Blížejova, po nich Henigátové ze Seeberka. V kostele sv. Martina se nachází náhrobky majitelů statků Henigarů a Širntingárů. Na průčelí kostela se nachází vyobrazení vladyky Gotfrýda ze Žebnice a jeho dvou manželek (1559). Tvrz ze 14. století byla později přestavěna na barokní zámek, opatřený fasádou v 2. polovině 19. století.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Kostel je zasvěcen sv. Martinovi. Svatý Martin je patronem Francie, vojáků, jezdců, kovářů, tkalců, koželuhů, krejčích, hoteliérů, cestovatelů, chudáků, vězňů, pastýřů, vinařů a abstinentů. Bývá zobrazován jako voják na koni, s mečem, pláštěm a žebrákem, nebo jako biskup s biskupskou mitrou, berlou a knihou. Svatý Martin pocházel z území dnešního Maďarska. V Itálii nejprve započal vojenskou kariéru. Jako voják se dostal do Amiens v Galii, kde chudákovi daroval svůj plášť. Po odchodu z armády se stal poustevníkem a později biskupem ve Francii, kde založil klášter. Náboženské misi sloužil až do svých osmdesáti leta zemřel roku 397. V nadpaží průčelí kostela se ale nachází socha sv. Antonína poustevníka. Svatý Antonín postevník je patronem rytířů, řezníků, hrobníků, košíkářů, cukrářů a tkalců. Byl vzýván i jako pomocník při problémech s domácími zvířaty. Jeho atributy jsou ďábel a pokušení, hůl ve tvaru T, jeskyně, prase a zvonek. Svatý Antonín Veliký (poustevník) pocházel z Egypta. Rozdal svůj majetek chudým, když mu bylo 20 let. Následně odešel na poušť. Lidé, kteří ho uznávali ho přezdívali „Deicolos“, což znamená „zamilovaný do Boha“. Stal se patronem poustevníků a opatem. Je považován za „zakladatele“ askeze – askeze původně znamenala jakoukoli formu náboženského odříkání, jíž se upevňuje disciplína. Pojem asketa pak značí toho, kdo se prakticky zříká světských zájmů, aby mohl dosáhnout pokroku v duchovním životě. Z pouště odcházel pouze výjimečně, aby pomohl pronásledovaným a ostatním poutníkům. Zemřel roku 356.

Literatura

Miloslav Bělohlávek, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., Praha, 1985, Kapitola Blížejov – zámek, str. 35. Hynek Rulíšek, Slovník křesťanské ikonografie: Postavy, atributy, symboly, České Budějovice, 2006. Blížejov, kostel sv. Martina. Evidenční list kulturní památky – původní.