LOKALITA: Kašperské Hory
Okres: Klatovy
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.1438772N, 13.5556881E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel sv. Markéty stojí na hlavním náměstí města Kašperské hory.
Zasvěcení: sv. Markéta
Status: Dnes je arciděkanským farním kostelem, který náleží k římskokatolické kašperskohorské farnosti.
Stavební fáze
Kostel sv. Markéty vznikal od poloviny 14. století. Původně byl zasvěcený sv. Linhartu. Z gotické fáze se zachovalo obvodové zdivo presbytáře s opěráky, zdivo sakristie a bočních lodí kostela. Uvnitř kostela v presbytáři a v obou bočních lodích jsou k vidění částečně dochované gotické klenby. Od vzniku kostela stála nad sakristii věž, která se ale nedochovala. Kostel byl opravován roku 1597 a 1698, kdy procházela přestavbou i původní kostelní věž. Roku 1773 vznikl požár, který v kostele poničil krov, klenbu a presbytář. V roce 1863 došlo k dalšímu požáru, při kterém kostel vyhořel, ale škody nabyly mnohem většího rozsahu než při předchozím neštěstí. Následně došlo i ke zbourání kostelní věže. Roku 1883 na kostele probíhaly rozsáhlé novogotické úpravy spolu s výstavbou nové západní věže. Interiér kostela byl vymalován Ferdinande Heisererem z Vídně roku 1898.
POHLED NA KOSTEL Z JIŽNÍ STRANY.
POHLED NA KOSTEL A Z JIHOVÝCHODNÍ STRANY.
Stavební podoba
Na náměstí Kašperských Hor se rozkládá trojlodní bazilika s polygonálně zakončeným presbytářem s opěrnými pilíři. Presbytář a obě boční lodě jsou zaklenuty křížovou žebrovou klenbou, která se v závěru presbytáře mění na klenbu paprsčitou. Presbytář je od lodi dělen hrotitým vítězným obloukem. Dnes můžeme v hlavní lodi sledovat zaklenutí křížovou klenbou bez žeber. Lodě jsou odděleny lomenými arkádami, které jsou drženy hranolovitými pilíři. Na západní straně hlavní lodi se nachází kruchta s varhany. Sakristie je postavena tak, že svým umístěním navazuje na severní boční loď. Podobně je členěna i loď na jižní straně, kde je namísto sakristie postavena márnice. Na západním průčelí kostela stojí dominantní pětipatrová věž. Do kostela vede několik vstupních portálů, které jsou umístěny na severní i jižní boční lodi. Hlavní hrotitý portál se nachází v přízemí věže na západním průčelí kostela. Na střeše kostela se nad presbytářem nachází osmiboký sanktusník.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Původ města Kašperské Hory sahá do 13. století a pojí se okolní těžbou zlata. Za vlády Jana Lucemburského byla obec povýšena na horní město a v roce 1584 se město stalo královským. Do 17. století bylo místo známé pod jménem Reichenstein, název města byl poté změněn na Kašperské Hory.
Vybavení kostela
V interiéru kostela se nachází převážně barokní vybavení ze začátku 18. století. Staršího data je socha Panny Marie ze 16. století, která je postavená na bočním oltáři vedlejší lodě. Dalším dílem je malovaný deskový epitaf z roku 1627. Náhrobní kameny pochází z 16. a 18. století. Mezi nejmladší výtvarné prvky kostela patří sklomalby z 19. století, které zachycují křížovou cestu. Z venkovní strany presbytáře je usazen kohoutí kříž, který byl zhotovený v roce 1840. Tento kříž je doplněn nástroji Kristova umučení.
Duchovní prvky
KŘTITELNICE
V kostele se nachází gotická kamenná křtitelnice polygonálního tvaru, jejíž panely mají vzhled trojlistů.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Vláda Jana Lucemburského je spojena s ražbou první zlaté středověké mince na našem území. Jedná se o florén, jehož ražba byla zahájena roku 1325. Na minci byla z jedné strany vyražena postava Jana Křtitele s malým dvouocasým lvem a ze strany druhé lilie.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Dřívější patron kostela je sv. Linhart, který bývá zobrazován jako mnich nebo opat s berlou a řetězem. Někdy je viděn i s okovy nebo zajatci. O tomto světci se píše, že za života měl pomáhat zajatcům a snažit se o jejich propuštění. Sv. Markéta za svého života odmítla sňatek s městským prefektem. Zemřela mučednickou smrtí za svou víru, které se odmítla vzdát. Když byla držena ve vězení, tak se měl sv. Markétě údajně zjevit ďábel v podobě draka, kterého přemohla znamením kříže. Bývá vyobrazena s korunou na hlavě, knihou, palmovou ratolestí, křížem a drakem.