LOKALITA: Frymburk
Okres: Český Krumlov
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 48.6594467N, 14.1657800E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se hřbitovem byl založen na jižní straně náměstí, při cestě na Vyšší Brod.
Zasvěcení: sv. Bartoloměj
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Původní raně gotický kostel byl postaven spolu s městečkem někdy ve 13. století a v roce 1305 přešel pod správu premonstrátského řádu v nedalekém Schläglu. V první polovině 16. století byl kostel přestavěn v duchu pozdní gotiky. Jako první vyrostlo kněžiště s patrovou sakristií a kostnicí v suterénu. Práce na plášti probíhaly kolem roku 1530, jak dokládá datace na severovýchodním opěráku. Krátce nato byla mezi sakristií a lodí založena zvonice. Mezi léty 1530-1540 byla dokončena plochostropá loď se strmým západním štítem. Celková doba výstavby frymburského kostela je velmi nejasná a lze ji jen rámcově určit na základě skutečnosti, že stejně velké městské kostely se na rožmberském panství obvykle budovaly v rozmezí 20 – 30 let.
POHLED NA KOSTEL OD SEVERU.
Stavební podoba
Jedná se o jednolodní kostel s polygonálním kněžištěm, čtvercovou sakristií s kostnicí a depozitářem na severní straně, ke které je připojena věž a schodišťový přístavek. Kněžiště o dvou klenebních polích zpevňují v nárožích opěráky s prohnutými stříškami. Interiér kněžiště osvětlují tři velká trojdílná okna s lomenými záklenky, doplněnými ve vrcholu původními kamennými kružbami. Síťová žebrová klenba s hvězdovým závěrem je usazena na protínajících klínových vyžlabených žebrech. Půlkruhově sklenutý vítězný oblouk téměř v celé šířce spojuje prostor kněžiště s lodí. Patrová sakristie je sklenuta křížovou hřebínkovou klenbou. V patře nad sakristií se zachovalo na každé straně jedno obdélné pozdně gotické okno. Šestipatrová věž kostela je v jádru pozdně gotická, zbudovaná z kamene s armovanými nárožími a kordonovanými římsami. Kostel obsahuje řadu hodnotných stavebních konstrukcí z přelomu 15. a 16. století. Kvalita kamenické práce a architektonický projekt řadí kostel sv. Bartoloměje k výjimečným projevům pozdně gotického stavitelství nejen v jižních Čechách, ale v celé širší oblasti Podunají.
POHLED NA KLENBU KNĚŽIŠTĚ.
POHLED NA VĚŽ.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel se nachází na křižovatce cest z Horní Plané a Černé v Pošumaví, z Českého Krumlova a Světlíku a od jihovýchodu sem vede cesta z Vyššího Brodu přes Loučovice a Lipno, přes Vltavu vede cesta přes hranici na Aigen im Mühlkreis (klášter Schlägl) a Haslach. Dnes kostel tvoří významný urbanistický prvek, který zásadně dotváří charakter zástavby v obci a ve své poloze se výrazně uplatňuje při dálkových pohledech na Frymburk v rozsáhlé oblasti Šumavy a Lipenského jezera a vytváří tak charakteristické panorama.
POHLED Z DÁLKY OD PROTĚJŠÍHO ZÁPADNÍHO BŘEHU.
Vybavení kostela
Vybavení kostela je barokní.
Duchovní prvky
KAMENNÝ SANKTUÁŘ
Kamenný gotický sanktuář se nachází na severní stěně presbytáře. Z válcového soklu vybíhá přípora s ostrými kanelurami, aby podepřela schránku sanktuáře s čtvercovým otvorem. Schránku uzavírají původní železná dvířka s funkčním gotickým zámkem. Profilované pruty lemují tympanon ve tvaru oslího obloučku, z jehož plochy vystupuje reliéfní pětilistá rozetka a nad ní latinský křížek. Na vrcholu sanktuáře vyrůstá hvězdová konzola pro sošku Bolestného Krista.
POHLED NA KAMENNÝ SANKTUÁŘ V PRESBYTÁŘI.
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Z architektonického hlediska má frymburský kostel společné znaky s kostely v blízkém okolí, především v okruhu patronace kláštera ve Schläglu v Horním Rakousku. Proto se vymyká souboru pozdně gotické architektury na rožmberském panství. Společné prvky můžeme nalézt v klášterním kostele ve Schläglu a to raně renesanční profilace kamenného soklu ve tvaru zvonovnice. Stylově příbuzný kostel se zachoval v obci St. Veit im Mühlkreis. Další podobnost nalezneme v dvoulodí kostela sv. Jiljí v obci Schenkenfelden blízko Bad Leonfeldenu. Všechny tyto stavby či jejich jmenované části byly budovány v rozmezí let 1514 – 1525. Kamenické značky sice ve Frymburku dokládají účast kameníků, kteří pracovali po několik desetiletí na stavbách kostelů na Českokrumlovsku, ovšem použitý tvarový rejstřík se výrazně liší od kostelů na rožmberském panství. Klášter ve Schläglu hrál jako patron zásadní roli při volbě kamenického mistra, který vedl na počátku 16. století renovaci premonstrátského klášterního kostela a poté pracoval na stavbách v blízkém okolí. Ve 20. letech 16. století přišel do Frymburku, aby řídil stavbu nového farního kostela, kde pracovali místní kameníci podle osobitých předloh, ale částečně i s využitím domácího tvarosloví. Sv. Bartoloměj je jeden z 12 apoštolů, je patronem koželuhů a kožešníků. O jeho životě nám vypráví především Zlatá legenda. V ní se hovoří, jak Bartoloměj se vydal šířit evangelium do Indie, kde navštívil pohanský chrám s modlou, ve které sídlil ďábel. Bartoloměji se podařilo nad ďáblem zvítězit. Panovník Arménie Astyages nechal Bartoloměje zatknout za to, že bojuje proti jejich bohům. Poté ho nechal stáhnout z kůže a stít mu hlavu. Sv. Bartoloměj bývá zobrazen s knihou a nástrojem svého umučení, tedy nožem.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Stejně jako v jiných kostelech v rožmberském dominiu i zde nalezneme typický znak rodu Rožmberků, a to pětilistou růži. Dochovala se v tympanonu sanktuáře a ve větším svorníku v závěru kněžiště. Obě růže jsou vyvedeny v plochém reliéfu. Frymburský kostel se řadí do závěru rozmanité a pozoruhodné pozdně středověké stavební produkce v rožmberském panství. V roce 1523 zemřel Petr IV. z Rožmberka, za jehož vladařství došlo k veliké stavební expanzi. Když jeho synovci bojovali o udržení rodového majetku, stavební činnost v rožmberském teritoriu téměř ustala. Z této doby právě snad jako jediný pochází kostel sv. Bartoloměje ve Frymburku. Ikonografický výklad pětilisté růže se ale také váže k mariánské úctě, takže se nemusí primárně jednat o odkaz na Rožmberky a jejich podporu stavby.