LOKALITA: Čestice
Okres: Strakonice
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 49.1680547N, 13.8017811E
Naviguj na souřadnicePřístup: Čestice leží na silnici II/170, která spoluvytváří hlavní komunikaci od Strakonic (a silnice I/4) do oblasti Stach a Zadova. Parkování je možné na návsi nebo přímo u kostela, který stojí nad ním. Kostel se nachází blízko fary.
Zasvěcení: Stětí sv. Jana Křtitele
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Vzhled stavby zásadně ovlivnila raně gotická přestavba ve třetí čtvrtině 13. století. Nejvýraznějšími pozůstatky románské podoby jsou zvonová okna věže, západní průčelí. Raně gotický presbytář má křížové klenby se žebry, dosedající na polygonální a půlválcové přípory, zakončené maskami s figurou. Stěny zdobí nástěnné malby ze třetí čtvrtiny 14. století s postavami světců a proroků. Na vrchu nad kostelem zvaným „Kalvárie“ jsou kaple křížové cesty z roku 1728, přestavěné roku 1820. Tehdy tu také vyrostla nová ústřední kaple Povýšení sv. Kříže, centrální stavba se sloupovým portikem, a poustevna (1820-1830), dřevěný objekt na kamenné podezdívce s romantickou malbou v interiéru. Současnou podobu ovlivnily zásadně úpravy v 19. století: nová fasáda, předsíňka a oratoř nad sakristií z let 1819–1820 a klenba hlavní lodi z let 1843–1844. Někdy v této době vzniklo i monumentální schodiště jižně od kostela, osazené velkým litinovým křížem. Mezi dochované hodnotné prvky patří: zaklenutí presbytáře křížovou klenbou s dochovanými nástěnnými malbami ze 14. století, valená klenba v sakristii, hrotitá klenba v lodi, dochované kamenné portály včetně dveří a kování a zejména dochovaná románská věž s dochovanými sdruženými okny.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.
POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA S VĚŽÍ.
Stavební podoba
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Česticích je jednolodní obdélná stavba. Kostel má v nároží hranolovou věž. Presbytář je pětiboce uzavřený s předsíní na jižní straně. Západní část lodi a věž jsou románského stylu. Na vnějšku stavby není patrna různorodost jednotlivých částí. Na místě původní tribuny je kruchta. Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou na figurálních konzolích. Profil žeber je hranolový, vybíhají z náběžných štítků nebo z desek, jejichž tvar se sbíhá s příporami. Svorníky jsou hladké a bez zdobení. Triumfální oblouk je masivní, ostře hrotitě zakončený a zdobený profilací.
KŘÍŽOVÁ KLENBA V PRESBYTÁŘI.
POHLED NA FIGURÁLNÍ KONZOLI.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Areál kostela Stětí sv. Jana Křtitele se nachází při západním okraji obce Čestice v blízkosti barokní fary. Areál kostela s farou tvoří významný urbanistický a architektonický prvek v historickém intravilánu obce Čestice. Kostel sv. Jana Křtitele je architektonicky zajímavou stavbu, v jádru románskou z počátku 13. století, s přestavbami v gotice ze 14. století (presbytář a sakristie).
CELKOVÝ POHLED NA KOSTEL Z JIŽNÍ STRANY.
Vybavení kostela
Vybavení je převážně barokního stylu. Hlavní oltář pochází z roku 1770 a obsahuje obraz sv. Jana Křtitele od Františka Julia Luxe, se šesti sochami: sv. Petra a Pavla, sv. Prokopa, sv. Augustina, sv. Václava a sv. Judy Tadeáše, kvalitní řezbářské práce. Ostatní vybavení je novější až na křtitelnici, pozdně gotickou s cínovým kotlíkem z roku 1580 a kazatelnu současnou s hlavním oltářem. Náhrobníky jsou z 18. a 19. století. V presbytáři jsou dochované gotické nástěnné malby. Okna jsou zdobena motivy skutků křesťanského milosrdenství: Nemocné navštěvovat, hladové krmit, žíznivé napájet.
POHLED NA DOCHOVANÉ GOTICKÉ NÁSTĚNNÉ MALBY V PRESBYTÁŘI.
POZDNĚ GOTICKÁ KŘTITELNICE.
Duchovní prvky
OBJEKTY V AREÁLU
Na hřbitově se nacházejí dva další objekty, kaple a kostnice. Kostnice se nazývá místnost k ukládání lidských kosterních pozůstatků. Většinou se jedná o klenuté podzemní, sklepní prostory sakrální stavby, kde jsou poskládány lidské kosti, někdy dokonce do různých geometrických útvarů a obrazců. Tyto interiéry bývaly doplněny kostrami ležícími, sedícími či stojícími v rubáších nebo uloženými v otevřených rakvích. Kostnice většinou vznikaly v obdobích hromadných úmrtí obyvatel, jako byly morové rány a jiné epidemie, hladomory, nebo bitvy.FRANTIŠEK JULIUS LUX
František Julius Lux (1702–1764) byl plzeňský měšťan a český rokokový malíř, který vytvořil pro kostel Stětí sv. Jana Křtitele oltářní obraz sv. Jana Křtitele. Zanechal po sobě zejména na Plzeňsku rozsáhlé dílo. V jižních Čechách je jeho tvorba méně častá. Maloval v děkanském chrámu v Domažlicích (1756), konkrétně v kapli sv. Barbory, dále stropní fresku v refektáři augustiniánského kláštera v Domažlicích – obraz sv. Mikuláše Toletinského. Provedl také malby v kostele v Milavči.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Ves Čestice v šumavském podhůří nad potokem Peklov vznikla v první polovině 13. století při tvrzi, prvně se připomíná roku 1243 jako sídlo Přechů z Čestic. Tehdy už zřejmě stál dnešní kostel. V obci se kromě kostela nachází barokní zámek s romanticky upraveným parkem.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Hlavní oltář obsahuje obraz sv. Jana Křtitele (atributy sv. Jana Křtitele: beránek, kříž, kožešina, křest, nápis _Ecce agnus Dei_, řeka, sekera) od Františka Julia Luxe, se šesti barokními sochami: sv. Petra a Pavla (atributy sv. Petra: klíče, kohout, kříž, loď, ryba, ucho a atributy sv. Pavla: hlava, kniha, meč), sv. Prokopa (atributy sv. Prokopa: důtky, spoutaný ďábel, jelen, laň, poustevník), sv. Augustina (atributy sv. Augustina: anděl, biskup, dítě Ježíšek, lžíce, mušle, orel, srdce, šíp), sv. Václava (atributy sv. Václava: dva andělé, hrozny a klasy, korouhev či kopí s praporem, orlice, kníže na koni, štít a zbroj) a sv. Judy Tadeáše (atributy sv. Judy Tadeáše: kyj, vyskytuje se i meč, kopí či halapartna a v ruce loďka, kniha nebo svitek, příp. deska s obrazem Krista).
POHLED NA HLAVNÍ OLTÁŘ KOSTELA.