LOKALITA: Rabí
Okres: Klatovy
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.2797917N, 13.6192747E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel byl vystavěn východně od areálu zříceniny hradu Rabí. Stavba kostela je umístěna v podhradí, na okraji skalního srázu.
Zasvěcení: Nejsvětější Trojice
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Kostel Nejsvětější Trojice, označovaný též jako kostel Svaté Trojice, v Rabí nechal postavit Půta Švihovský z Rýzmberka roku 1498, původně se jednalo o hradní kapli.
Stavební podoba
Dnešní podoba kostela je jednolodní orientovaná stavba s obdélnou lodí s připojeným presbytářem úzkých rozměrů, který je trojboce zakončen a vyvýšen nad úroveň terénu. Na straně severozápadní přistavěna kaple přiléhající k lodi a předsíňkou v západním průčelí se schodištěm do suterénu. Ten se nachází pod lodí a presbytářem a kopíruje jejich půdorys. Předsíň i loď zakrývá oddělená sedlová střecha. Štít předsíně tvoří tympanon. Loď je zaklenuta třemi poli síťové klenby s vtaženými hranolovými pilíři. Chór je zaklenut síťovou klenbou bez konzol, která směrem k jeho závěru přechází do hvězdy. Loď kostela se otevírá do prostoru pomocí empory, kam je možné dostat se po točitém schodišti v jihozápadním rohu. Do lodě se původně vstupovalo přes sedlový portál s protínanými pruty, před tento vchod však byla přistavěna barokní předsíň, která částečně zasahuje do ostění lomeného okna. Kostel je přístupný i bočním vstupem z renesanční sakristie, na severní straně. Kostel, byl roku 1786 obnoven Janem knížetem z Lamberka, kdy prošel i renovací a poté na počátku 19. století proběhla rekonstrukce krovu nad chórem, který byl nahrazen novým. Na stejném místě se do počátku 19. století nacházelo polopatro se střílnami, které mohlo být využito jako obranný prvek. V roce 1907 byl kostel restaurován a vymalován, pod vedením architekta Eduarda Sochora.
POHLED NA KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE V RABÍ.
ČÁSTEČNĚ NARUŠENÉ OKENNÍ OSTĚNÍ STAVBOU PŘEDSÍNĚ.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Dominantou obce Rabí je zřícenina stejnojmenného hradu, která se nachází na skále. Jedná se o nejstarší stavbu s první písemnou zmínkou z roku 1380. V jeho blízkém okolí se nachází kostel Nejsvětější Trojice a židovský hřbitov, kde se poslední pohřeb konal v roce 1911. Město Rabí je kulturní památkovou zónou a na jejím odlehlém východním okraji se nachází barokní hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého. Naopak, na východním okraji města, leží pozůstatky zříceniny kaple Všech svatých, která byla zrušena na konci 18. století.
Vybavení kostela
Hlavní oltář se sochami sv. Petra a Pavla byl vytvořen kolem poloviny 18. století a v jeho středu se nachází kopie pozdně gotické sochy sv. Anny s Pannou Marií, z roku kolem 1500. Její originál se dnes nachází v Národní galerii v Praze. Boční oltář Sedmibolestné Panny Marie je z poloviny 17. století. Votivní oltář Panny Marie, který kostelu věnoval Jindřich Chanovský z Dlouhé Vsi, pochází z roku 1636. V interiéru kostela byl navíc pozdně gotický oltář sv. Jiří, který byl v roce 1891 prodán do sbírek Muzea hlavního města Prahy. Zřejmě odtud pochází i plastika trůnícího Boha Otce a sedícího Ježíše Krista, která se nachází ve stejné sbírce. V kostele je kamenná kruhová křtitelnice a sloupek na almužny z roku 1759.
Duchovní prvky
RODOVÉ ERBY
Průniky žeber v zaklenutí chóru zdobí vyobrazení devíti erbů rodů, které zde nechal udělat Půta Švihovský z Rýzmberka. Jako odkaz pro budoucí členy rodu, aby příští generace nezapomněla, s jakými rody byli Švihovští z Rýzmberka spřízněni.ŽIŽKOVA BRÁNA
V červenci roku 1421, kdy hrad Rabí obléhala husitská vojska, ztratil před hradní bránou zrak dříve jednooký vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Nyní má tato brána přízvisko „Žižkova brána“. Podle uvedených zdrojů, Žižkovo zranění způsobila střela z kuše rytíře Přibíka Kocovského, který střílel z věže u brány. I přesto, že se pokračovalo v obléhání bez Jana Žižky, tak husitské vojsko slavilo úspěch. Jan Žižka své poranění přežil, avšak jeho zrak, už lékaři nezachránili.Duchovní kontext
VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Výzdobu kostela tvoří několik obrazů ze 17. až 18. stol., obraz Máří Magdaleny s ostatními světci a donátory a vyobrazení sv. Františka. Kostel Nejsvětější Trojice v Rabí, je zasvěcen zjevení Boha lidem na zemi, ve své trojí podobě – Boha Otce, Syna a Ducha svatého. Bůh Otec je postava, která je sama o sobě nezobrazitelná, ale je možné ji vyjádřit pomocí symboliky např. pravice s roztaženými prsty (Pravice Boží) či žehnající ruka. Duch svatý je nejčastěji zpodobněn ve formě holubice či plamenů. Jediná postava, která na sebe vzala lidskou podobu je Syn, tedy samotný Ježíš Kristus. Ten je v tomto uskupení často zobrazován buď ve své lidské podobě s trnovou korunou na hlavě, nebo bez ní. Jindy je zobrazován jako ukřižovaný na kříži či jako beránek.