LOKALITA: Mířkov
Okres: Domažlice
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.589773N, 12.880332E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel sv. Víta se nachází v centru obce Mířkov na mírné vyvýšenině. Kostel je přístupný o sobotách v 17.30 hodin celý rok, každý týden mše svatá s nedělní platností. Kostel sv. Víta patří pod Horšovský Týn (římskokatolická farnost).
Zasvěcení: sv. Vít
Status: Filiální kostel.
Stavební fáze
Jádrem gotický kostel sv. Víta byl pravděpodobně postaven v první polovině 14. století. Dnešní podoba kostela je z 15. století, po polovině 18. století byl kostel upraven a zbarokizován. Ke kostelu byla dodatečně přistavěna horní polovina věže. V 18. století proběhla výraznější barokní přestavba, při které byla hlavní loď prodloužena, a do jejího průčelí byl zasazen původní gotický portál. Dále došlo k úpravě okenních otvorů a byla vystavěna dřevěná kruchta zdobená obrazy světců. K důležitému zásahu došlo v 90. letech minulého století, kdy proběhla oprava krovu a výměna střešní krytiny, taktéž byla zcela obnovena fasáda.
POHLED NA VĚŽ OD SEVEROVÝCHODU.
POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.
Stavební podoba
Kostel sv. Víta v Mířkově je orientovaná zděná omítaná jednolodní stavba, kterou tvoří obdélná loď s užším presbytářem s polygonálním závěrem bez opěrných pilířů. K jeho severnímu boku přiléhá hranolová věž se sakristií v přízemí. Fasáda stavby je hladká s břízolitovou omítkou.
POHLED NA KOSTEL OD SEVEROZÁPADU.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel sv. Víta je významnou dominantou návsi obce Mířkov při severním okraji návsi, v nevýrazném svahu klesajícím východním a jižním směrem. Podle sčítání lidu ze dne 1. 12. 1930 žilo v Mířkově 468 obyvatel (76 domů: 422 Němců, 46 Čechů). V roce 1982 zde žilo 240 obyvatel, v roce 2001 zde žilo 241 obyvatel v 72 domech. K obci přiléhá chráněná krajinná oblast Sedmihoří, která nabízí celodenní vycházky po upravených lesních cestách, i terén pro zdatnější turisty. V okolí je množství rybníků, vhodných ke koupání a rybolovu.
Vybavení kostela
Zařízení kostela je barokní.
Duchovní prvky
PORTÁLY
V ose západní zdi se nachází hrotitý (lomený) portál. Na dveřích tohoto gotického portálu jsou kovové rozetky (ozdobné detaily) pravděpodobně ze 17. století. Po stranách portálu jsou dva zazděné kamenné náhrobky. V západní části severní stěny se nachází hladký obdélný žulový portál s dveřmi pocházejícími zřejmě z druhé poloviny 19. století. Pod východněji situovaným jižním oknem se nachází zazděný obdélný portál, s žulovým hladkým ostěním se závěsy po dveřích.
POHLED NA PORTÁL NA ZÁPADNÍM PRŮČELÍ KOSTELA.
POHLED NA KOSTEL OD JIHU NA ZAZDĚNÝ PORTÁL.
ZÁPADNÍ PRŮČELÍ
Západní štít kostela je hladce omítnutý. Pod tzv. čabrakovými hlavicemi (zdobná část sloupu nebo pilastru) je plochá římsa, v ploše je ve štuku proveden erb Trauttmansdorfů. Trauttmansdorffové jsou rakouský šlechtický rod, původně ze Štýrska, od 17. století usazený v Čechách. V roce 1598 byli povýšeni do panského stavu, významný diplomat a dvořan Maxmilián Trauttmansdorff dosáhl hraběcího titulu.
POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.
VÝZDOBA ZÁPADNÍ KRUCHTY
Západní dřevěná kruchta je tvořena ze sloupů s listovými hlavicemi. Nachází se zde dřevěné desky s malovanými postavami Krista, Panny Marie a sv. Josefa (atributy: dítě Ježíš, hůl, koš, lilie, tesařské a truhlářské nástroje), k nimž se po stranách řadí čeští patroni. Vyobrazeni jsou zde taktéž patroni proti morovému onemocnění.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Kostel sv. Víta se připomíná poprvé v roce 1384 a je patrně dílem stavební huti, která stavěla biskupský hrad v Horšovském Týně. První písemná zmínka pochází z roku 1158, kdy se připomíná Hartman z Mířkova. Roku 1498 držel Mířkov Přibík ze Stropčic, jehož potomci se nazývali Mířkovští ze Stropčic. Vnuk jeho – Mikuláš – byl jmenován roku 1554 císařským radou, hejtmanem Menšího města pražského a roku 1560 hejtmanem Pražského hradu. Roku 1570 byl jmenován purkrabím karlštejnským a zasedal na Zemském soudě. Roku 1603 koupil Mířkov Vilém z Lobkovic a na Horšovském Týně, jehož majetek propadl pobělohorským konfiskacím. Poté přechází Mířkov v držení štýrského hraběte Maxmiliána Trautmannsdorfa, který začal s dosidlováním německého obyvatelstva a dokončil germanizaci obyvatelstva. Po roce 1945 byla většina německého obyvatelstva vysídlena a následně byla obec osídleny českým obyvatelstvem.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Kult sv. Víta se do Čech dostává v 10. století za vlády knížete Václava, jenž jako dar získal jeho ramenní kost od německého krále Jindřicha I. Ptáčníka. Václav a jeho následovníci nechali pro relikvii vybudovat v Praze na svou dobu nevídaný kostel, který se stal předchůdcem dnešní svatovítské katedrály. A právě zasvěcení kostelů svatému Vítovi svědčí mimo jiné o starobylosti dané svatyně. Svatý Vít je patronem mládeže, vinařů, hostinských, lékárníků, kovářů, herců, sládků, horníků, němých a hluchých, je patronem českým, saským, sicilským i jiných míst. Bývá vzýván k ochraně cudnosti i za odstranění neplodnosti, proti očním a ušním onemocněním, jako pomocník proti vzteklině, epilepsii. Atributy sv. Víta jsou dítě nebo mladík, havran s chlebem, kniha, kohout, kotel event. mísa, lev a palma.