LOKALITA: Gottsdorf
Okres: Pasov
Kraj: Dolní Bavorsko
GPS: 48.5325278N, 13.7314792E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel leží zhruba uprostřed obce a je obklopen hřbitovem.
Zasvěcení: sv. Jakub Starší
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Gotický trojlodní halový kostel pochází z poloviny 15. století. Dendrochronologický průzkum trámů krovu v kněžišti prokázal, že dřevo bylo pokáceno v roce 1441. V atice na západním štítě nalezneme letopočet 1451, který byl pravděpodobně přenesen při přestavbě západní věže v roce 1712. Empora na západní straně kostela je datována rokem 1524. Interiér kostela byl zrekonstruován v roce 1987.
POHLED NA KOSTEL OD JIHOVÝCHODU.
POHLED NA KOSTEL OD SEVERU.
Stavební podoba
Kostel je trojlodní a je zakončen síťovou klenbou se zřetelnými hvězdicovými figurami. K lodi přiléhá mírně odsazený presbytář s pětibokým závěrem o dvou polích. K západnímu průčelí přiléhá věž, která byla přistavěna v roce 1712. Kostel zpevňují opěráky po délce lodi a presbytář na nárožích. Dochované části klenuté západní empory jsou řešeny ve zdobných formách pozdní gotiky. Hvězdicové klenby se zachovaly ve dvou polích empory. Některé žebrové části volně vystupují z klenby. Žebra klenby drží podpěry na jemně vyžlabených kulatých patkách. V roce 1737 byla empora rozšířena na dvě patra.
POHLED NA VĚŽ KOSTELA.
POHLED NA KLENBU LODĚ.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Gottsdorf je nyní součástí obce Untergriesbach, leží od ní zhruba 5 km jihovýchodně. Rakouské hranice jsou vzdálené pouhý 1 km. Kolem kostela vede poutnická cesta z jižních Čech přes rakouský Mühlviertel.
Vybavení kostela
Zařízení kostela je barokní.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
DVOUPATROVÁ EMPORA NA ZÁPADNÍ STRANĚ KOSTELA.
Duchovní prvky
SV. KRYŠTOF
Na severní straně věže je vyobrazen sv. Kryštof, který byl křesťanským světcem a mučedníkem. Je zobrazován téměř vždy ve stejném výjevu, jak nese na ramenou přes řeku dítě – Ježíše Krista. Ve Zlaté legendě je popisován jako Kananejec obrovské postavy. Z tohoto důvodu jeho zpodobnění má značné rozměry, aby byl dobře viditelný. Neboť jeho nápis zní: „Christofori sancti speciem quicumque tuetur illo namque die nullo langore tenetur“ – „Kdokoli pohlédne na sv. Kryštofa, nebude v onen den jistě přemožen žádnou slabostí“. Sv. Kryštof je patronem cestujících a také ochráncem před náhlou smrtí, tzn. kdo pohlédne s důvěrou na jeho obraz, nezemře – proto jeho velké obrazy jsou umístěné u vchodů nebo na průčelích kostelů.
FRESKA SV. KRYŠTOFA NA SEVERNÍ STRANĚ VĚŽE.
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Kostel se stal jedním z bodů na svatojakubské poutní cestě, která vychází z jižních Čech, z Českého Krumlova, a navazuje na východočeskou trasu této cesty. Tato trasa vede kousek přes Rakousko přes klášter ve Schläglu a hned za hranicemi protíná Gottsdorf s kostelem sv. Jakuba Staršího. Svatojakubská poutní cesta nebo Cesta svatého Jakuba (španělsky Camino de Santiago) je název historické sítě dvanácti evropských poutních cest, které vedou ke hrobu svatého Jakuba Staršího v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Sv. Jakub Starší byl apoštol, syn rybáře Zebedea a Marie Salome, bratr sv. Jana Evangelisty. O jeho životě a činech se dovídáme z evangelií, ze Zlaté legendy, a především ze španělských svatojakubských legend. Jakub Starší doprovázel Krista při jeho veřejné činnosti. Podle jedné španělské legendy hlásal Jakub evangelium v Zaragoze, kde se mu na vrcholku sloupu z jaspisu zjevila Panna Marie a poručila mu zde založit kapli. V roce 44 byl v Jeruzalémě zajat, Herodem Agrippou odsouzen k smrti a popraven. Sv. Jakub Starší bývá zobrazen buď jako apoštol, nebo jako poutník, kdy mívá na sobě poutnický klobouk, ná holi nebo mu na rameni visí mošna. Jeho zvláštním atributem je mušle hřebenatka, která se objevuje na jeho klobouku, plášti či mošně.