LOKALITA: Boletice
Okres: Český Krumlov
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 48.8196725N, 14.2179731E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází na vrchu Olymp nedaleko vesnice Boletice.
Zasvěcení: sv. Mikuláš
Status: Farní kostel, od 14. století.
Stavební fáze
Orientovaný románský kostel sv. Mikuláše, který patří do okruhu panských tribunových kostelů, byl postaven na konci 12. století. První písemná zmínka pochází z roku 1263, kdy král Přemysl Otakar II. věnoval statek a kostel nově vzniklému cisterciáckému klášteru ve Zlaté Koruně. Zlatokorunští cisterciáci si z Boletic vytvořili sídlo rychty a základnu pro další osidlování pohraničních hor. Samotný kostel je v pramenech prvně zmiňován k roku 1293, fara pak až v roce 1369. Z románské stavební fáze zůstala zachována celá pravoúhlá loď a především třípatrová západní věž se sdruženými románskými okny. Kolem roku 1300 nahradil románskou apsidu rozměrný pravoúhle uzavřený presbytář, který byl vyzdoben nástěnnými malbami. Mezi lety 1410 až 1420 došlo k přístavbě sakristie, sklenuté síťovou klenbou milevského typu.
POHLED NA KOSTEL SV. MIKULÁŠE OD JIHOZÁPADU.
Stavební podoba
Kostel sv. Mikuláše byl původně vybudován jako jednolodní objekt s apsidou na východě a věží na západě. V současnosti je kostel zakončen presbytářem v šíři lodi, na severní straně ke kostelu přiléhá obdélná trojboce zakončená sakristie, na samé straně kostela se ještě nachází předsíňka. Původní fasáda kostela připomínala kvádříkové zdivo, které ale bylo vytvořeno do malty vyrytými liniemi, kostel je ale postaven z lomového zdiva. Hlavní vstup je situovaný na sever, což je neobvyklé, především kvůli klimatickým podmínkám. Existuje hypotéza, že takovéto umístění vstupu bylo podmíněno polohou dnes zaniklé obce. Kostel byl původně založen jako panský, proto se v lodi nacházela panská kruchta, která později byla nahrazena rozměrnější tribunou. Loď byla původně zastřešena plochým trámovým stropem a prostor kostela byl osvětlen malými půlkruhovými okny. K rozsáhlým úpravám kostela došlo v 15. století, kdy se probourávala nová širší okna, dále formou balkonu na jižní straně lodi byla prodloužena tribuna, a na severní straně presbytáře byla připojena nová sakristie. Ve stejném období byl zhotoven nový krov věže, čímž vznikl dnešní, pro kostel charakteristický tvar dlátkové střechy. V 17. století byla na severní straně přistavěna předsíň hlavního vchodu. Nový kazetový strop byl zhotoven v 18. století.
CELKOVÝ POHLED DO PRESBYTÁŘE KOSTELA.
POHLED NA KAZETOVÝ STROP A TRIBUNU.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel stojí na vrchu Olymp, jihovýchodním směrem od původní vesnice. Kolem něj je natažena mohutná hřbitovní zeď, což zvyšovalo jeho hájitelnost. Kostel je proto řazen mezi ohrazené svatostánky, které mohly sloužit jako refugium (tzv. ecclesia castellata). Kostel je významným bodem v krajině, kde zaniklo po roce 1945 původní osídlení.
Vybavení kostela
Původní vybavení bylo barokní. Po roce 1945 došlo k jeho rozchvácení a zničení.
Duchovní prvky
TŘÍPATROVÁ VĚŽ
Třípatrová věž má čtvercový půdorys. V horní části věže se nachází dvě řady podvojných oken, dělených sloupky ze žuly. Dříky sloupků v dolní řadě jsou válcové, patky atické a hlavice kubické, zdobené hrubými rostlinnými motivy. Sloupky v horní řadě oken jsou podobné, ornament však na hlavicích nebyl. Motivy na sloupcích ve sdružených oknech mají analogie v ozdobných prvcích na kostele sv. Jiljí v Milevsku. Přízemí věže je klenuto křížově a s lodí je spojeno půlkruhově ukončeným portálem.SAKRISTIE
Sakristie byla přistavěna v 1. třetině 15. století. Pomocí stylového srovnání architektonických prvků, kterými jsou např. síťová klenba milevského typu nesená čtrnácti zvířecími, listovými a lidskými konzolami, dále portál vedoucí z presbytáře do sakristie či kamenické značky s prvky farního kostela sv. Víta v Českém Krumlově, je sakristie přesněji datovaná do let 1410 až 1420. Zdá se tedy, že je dílem krumlovské stavební huti, do níž pravděpodobně patří i sakristie kostela sv. Martina v Polné na Šumavě a kostela sv. Máří Magdaleny v Černici.
VĚŽ KOSTELA SV. MIKULÁŠE.
POHLED NA KLENBU SAKRISTIE.
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Na nástěnné malbě v presbytáři, která znázorňuje výjev z Posledního soudu, lze najít postavu mnicha v šedém, patrně cisterciáckém hábitu a další postavu útlejšího mladistvého zjevu v oděvu, který ze všeho nejvíce připomíná vladařský hermelínový plášť. V případě postavy mnicha by se mohlo jednat o zlatokorunského opata cisterciáckého Dětřicha, doloženého písemnými prameny mezi roky 1303 až 1335. Druhou osobou v hermelínovém plášti by mohl být představitel světské vrchnosti, respektive některý z možných mecenášů a podporovatelů přestavby a malířské výzdoby kostela, a to buď z rodu Rožmberků, nebo Bavorů ze Strakonic. Nelze vyloučit, že se jedná o pouhé stylizované vyobrazení, odkazující v obecné a symbolické rovině na různé společenské stavy zasažené událostí Posledního soudu. Sv. Mikuláš byl kolem r. 300 zvolen biskupem v hlavním lykijském městě Myře. Mládí vynikal štědrostí a péčí o chudé. S jeho postavou se pojí několik legend, ve kterých se vždy objevuje číslovka 3, a to buď v podobě daru, nebo záchraně lidí. Sv. Mikuláš bývá zobrazován jako biskup, který drží knihu a na ní jsou položena 3 jablka nebo zlaté koule, jakožto odkaz na jeho skutky. Takto vypadala i socha sv. Mikuláše, která byla umístěna v kostele na hlavním oltáři. Sv. Mikuláš patří k nejpopulárnějším světcům v západní i východní církvi.
VÝJEV Z POSLEDNÍHO SOUDU NA JIŽNÍ STĚNĚ PRESBYTÁŘE. POSTAVA MNICHA SE NACHÁZÍ VLEVO U OKNA.
VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Malby se nacházejí ve fragmentárním stavu, který limituje možnosti jejich ikonografické i formální interpretace. Průzkumem omítkových vrstev a vápenných nátěrů byly zjištěny dvě vrstvy maleb. Starší středověká malba pokrývá kompletně stěny presbytáře, v lodi zatím nebyla zjištěna. Mladší malířská vrstva vznikla v letech 1623 až 1625. Stěny pro středověkou malířskou výzdobu jsou v presbytáři rozděleny horizontálně na čtyři pásy a jednotlivé výjevy vymezeny obdélnými poli orámovanými červeno bílými pruhy v šíři cca 8 cm. Nejnižší pás zdobí fragmentárně zachovaná iluzivní drapérie a výše situované pásy vyplňuje christologický cyklus. Začíná na severní stěně vlevo ve čtvrtém pásu od zdola výjevem Zvěstování Panně Marii, Navštívení Panny Marie a Narození Krista. Pod klenbou východní stěny následuje Klaněním tří králů a na jižní stěně se nachází náměty Posledního soudu poničeného zvětšením gotického okna, Ukládání do hrobu a Zmrtvýchvstání. Na východní stěně se ve spodní části nachází o něco lépe zachovalé náměty Bičování, Ukřižování a Snímání z kříže Krista. Nástěnné malby mají narativní význam, měly lidem ve středověku znázornit život Ježíše Krista. Vedle toho měly malby též didaktický záměr. V první scéně Zvěstování Panně Marii je křesťanům ohlášen Spasitel, další malby líčí jeho život, utrpení, smrt i zmrtvýchvstání a Poslední soud, kdy Kristus podle křesťanských představ znovu přichází jako soudce živých i mrtvých, aby každý smrtelník obdržel spravedlivou odplatu podle svých skutků.
POHLED NA SEVERNÍ STĚNU PRESBYTÁŘE KOSTELA.
POHLED NA VÝCHODNÍ STĚNU PRESBYTÁŘE S VÝJEVY UKŘIŽOVÁNÍ A SNÍMÁNÍ KRISTA Z KŘÍŽE VE SPODNÍM PÁSU MALBY.