Kostel sv. Michaela archanděla

LOKALITA: Horní Dvořiště

Okres: Český Krumlov

Kraj: Jihočeský kraj

GPS: 48.6034758N, 14.4061086E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel se hřbitovem se nachází v jihovýchodním koutu náměstí.

Zasvěcení: sv. Michael archanděl

Status: Jako farní byl veden od roku 1384. Nyní je veden jako filiální kostel římskokatolické farnosti Vyšší Brod.

Stavební fáze

Kostel sv. Michaela Archanděla je poprvé připomínán v roce 1252, což dokládá chronogram na současné stavbě kostela. Nejstarší částí objektu je sakristie. Severovýchodní nároží lodi, vystupující ve spodní části západní stěny interiéru, dokládá, že sakristie byla někdy ve 2. polovině 14. století dodatečně připojena ke staršímu, pravděpodobně ještě raně gotickému, kostelu. Mezi léty 1511 až 1517 došlo k zásadní přestavbě a rozšíření kostela. Jak dokládá zřetelné posunutí osy presbytáře a vítězného oblouku proti lodi směrem k jihu, započala stavba pozdně gotického kněžiště navázáním na jihovýchodní nároží sakristie. Svým půdorysem obemkla z vnějšku starší, možná ještě pravoúhlé kněžiště. Po dokončení byla budována plochostropá kostelní loď se zvonicí v severozápadním koutu. Architektura kostela je významným dokladem produkce rožmberské stavební huti kolem roku 1500.

POHLED NA KOSTEL OD JIHOZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL OD JIHOZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL OD JIHOVÝCHODU.

POHLED NA KOSTEL OD JIHOVÝCHODU.

Stavební podoba

Kostel v Horním Dvořišti je jednolodní s pětiboce zakončeným presbytářem s opěráky. Obdélná sakristie na severní straně kněžiště je sklenutá dvěma poli křížové klenby. Severní stěnu sakristie zpevňují z vnějšku tři opěrné pilíře. V severozápadním nároží lodě se tyčí hranolová věž. Presbytář má hrotitá okna s kamennými kružbami, tvořené z páru jeptišek nesoucích ve vrcholu sférický trojlist a motivy složené ze segmentových profilů. Interiér presbytáře uzavírá síťová klenba hvězdového vzorce. Presbytář od lodi odděluje triumfální hrotitý oblouk. Obdélnou, původně plochostropou loď s prostě zkoseným soklem a hlavním jižním a zřejmě i západním vstupem osvětlovala kružbová okna, z nichž se dosud zachovala dvě na jižní straně. V severozápadním koutu lodi vyrostla zvonice. Společný sokl napovídá, že věž byla založena zároveň s lodí na počátku 16. století. V 18. století zasáhl kostel požár, při kterém byla nejvíce poškozena věž, tudíž nelze přesně určit, jaká část věže je ještě středověká a co je již výsledkem rekonstrukce.

POHLED NA KOSTEL OD SEVERU NA SAKRISTII.

POHLED NA KOSTEL OD SEVERU NA SAKRISTII.

POHLED NA VĚŽ KOSTELA.

POHLED NA VĚŽ KOSTELA.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Příhraniční osada, později městečko, byla založena na křižovatce několika cest, které sem vedly z okolních měst na rakouské a české straně hranice – Freistadtu, Dolního Dvořiště, Vyššího Brodu, Leonfeldu. Kostel byl postaven na nové odbočce od zemské stezky, která vedla k nově založenému hradu Rožmberk. Kostel je významným urbanistickým prvkem, který zásadně dotváří charakter zástavby v obci a ve své poloze se výrazně uplatňuje při dálkových pohledech na obec od jihovýchodu a vytváří tak její charakteristické panorama.

Vybavení kostela

Vybavení kostela je barokní.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

Duchovní prvky

HLAVNÍ VSTUP

Hlavní vstup se otevírá v předsíni na jižní straně lodi, ačkoliv se veškerá zástavba rozkládá na opačné straně kostela. Je tedy možné předpokládat další středověký vstup v západním průčelí lodi, který byl upraven v době baroka. V ideálním případě byl hlavní vstup v ose západního průčelí, což příchozímu umožňovalo již od vstupu pohlédnout na cíl cesty – hlavní oltář jako místo, kde se odehrávala mešní oběť. Hlavní vstup kostela v Horním Dvořišti byl zřejmě situován na jih kvůli klimatickým důvodům. Sedlový portál má prostý nečleněný sokl, sahající do poloviny výšky ostění. Horní část se sedlem lemuje protínaná síť válcových a hranolových prutů, které sledují tvar sedlového nadpraží a vytvářejí po obvodu pravoúhlý rám, doplněný ve vrcholu o motiv záclonového oblouku. Jednotlivé pruty ostění vyrůstají z válcových soklíků členěných na povrchu jemným rýhováním a diamantováním.

POHLED NA JIŽNÍ PŘEDSÍŇ.

POHLED NA JIŽNÍ PŘEDSÍŇ.

POHLED NA JIŽNÍ PORTÁL.

POHLED NA JIŽNÍ PORTÁL.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Ke kostelu se každý rok v září koná pouť při svátku archanděla Michaela, který připadá na 29. září. Archanděl Michael, jehož jméno znamená „kdo je jako Bůh“, je nazýván knížetem nebeského vojska a je považován za reprezentanta nebeské říše. Dle Zjevení Janova sestoupí Michael z nebes, bude držet „… v ruce klíč od propasti a veliký řetěz“ a podstoupí boj se Satanem (Zj 12,7). Je zobrazen ve vojenské zbroji, s plamenným mečem, případně s kopím jak zabíjí satana v podobě draka.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Z kostela se zachovaly dvě sochy, a to Bolestný Kristus (datace kolem 1450) a Bolestná Panna Marie (datace mezi léty 1450 – 1460). Nyní jsou uloženy v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. Bolestný Kristus patří k nejčetněji užívaným středověkým devočním námětům (Andachtsbild) pozdního středověku a nese výrazný eucharistický podtext. Bolestný Kristus z Horního Dvořiště je zpodobněn v celé postavě s otevřenýma očima. Je oblečen do roucha, na hlavě má trnovou korunu a ukazuje si na ránu v boku (ostentatio vulnerum).

POHLED NA FRESKU MEZI OPĚRÁKY PRESBYTÁŘE.

POHLED NA FRESKU MEZI OPĚRÁKY PRESBYTÁŘE.

Literatura

Roman Lavička, Pozdně gotické kostely na rožmberském panství, České Budějovice 2013 Antonín Cechner, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Kaplickém, Praha 1921 Roman Lavička, Pozdně gotická sakrální architektura na rožmberském panství, in: Jaroslav Pánek – Eliška Fučíková – Martin Gaži – Roman Lavička – Petr Pavelec – Robert Šimůnek (edd.): Rožmberkové. Rod českých velmožů a jeho cesta dějinami, České Budějovice 2011