Kostel sv. Mikuláše

LOKALITA: Holostřevy

Okres: Tachov

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.7185289N, 12.8600700E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel je obklopený bývalým hřbitovem a nachází se na mírné vyvýšenině při jižním okraji obce Holostřevy.

Zasvěcení: sv. Mikuláš

Status: Dnes filiální kostel příslušící pod římskokatolickou farnost Bor u Tachova.

Stavební fáze

Původně románský kostel byl postaven na počátku 13. století. Z nejstarší stavební etapy se dochovaly přibližně dvě třetiny obvodového zdiva východní části lodi a úzké okno na jižním boku lodi. Ve 2. polovině 14. století došlo ke gotické přestavbě a kostel získal nový polygonální presbytář klenutý žebrovou křížovou klenbou, opěráky, triumfální oblouk, hrotitá okna s pozdně gotickými kružbami a sedile. Do gotického období je také možné zařadit malířskou výzdobu pokrývající stěny presbytáře, ostění oken či klenební žebra. Následně v letech 1740–41 byla v rámci barokní přestavby prodloužena hlavní loď k západu a opatřena širokými gotizujícími okny. Ve stejném období byla postavena hranolová věž s kruhovým schodištěm a sakristie.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVERNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVERNÍ STRANY.

POHLED NA GOTIZUJÍCÍ OKNO HLAVNÍ LODĚ KOSTELA.

POHLED NA GOTIZUJÍCÍ OKNO HLAVNÍ LODĚ KOSTELA.

Stavební podoba

Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s žebrovým klenutím nad presbyteriem a paprsčitou klenbou v pětibokém polygonálním závěru. Vnější stěny presbyteria jsou členěny opěráky a vysokými gotickými okny s kružbou. Užší presbytář odděluje vysoký půlkruhový triumfální oblouk a na severu k němu přiléhá barokní sakristie zaklenutá jedním polem křížové bezžeberné klenby. Obdélná loď kostela je krytá rozměrným plochým stropem, prolomená dvěma páry širokých gotizujících oken a na severní straně pravoúhlým barokním portálem. V západní části stojí na dvou pilířích kruchta, která vybíhá do prostoru slabě prohnutou křivkou balustrové poprsnice. Výrazným prvkem kostela je hranolová věž se schodišťovým přístavkem, která přiléhá k západnímu průčelí. Stěny věže jsou členěny nárožními pilastry nesoucími profilovanou římsu. Na vnější zdi se nalézá dochovaná exteriérová gotická figurální malba. Technický stav kostela byl v důsledku dlouhodobého chátrání nevyhovující. V roce 2009 proběhla rekonstrukce poničeného zastřešení barokní věže.

POHLED NA JIŽNÍ STRANU KOSTELA.

POHLED NA JIŽNÍ STRANU KOSTELA.

POHLED NA VĚŽ KOSTELA.

POHLED NA VĚŽ KOSTELA.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Celý areál kostela s bývalým hřbitovem je součástí obce Holostřevy u Boru. Je vymezen kamennou ohradní zdí se vstupní bránou v severozápadním nároží. V blízkosti kostela se nalézá barokní fara, kterou nechal postavit kladrubský opat Josef Sieber v 1. polovině 18. století.

Vybavení kostela

Vnitřní zařízení kostela je většinou raně barokní, pochází z 2. poloviny 17. století. Hlavní oltář pochází z doby před rokem 1670.

Duchovní prvky

PRESBYTERIUM

Presbyterium kostela je klenuté dvěma poli křížové klenby s paprsčitou klenbou v polygonálním závěru. Jedná se o drobný, ale architektonicky zvládnutý projev vrcholně gotické architektury v západních Čechách po druhé polovině 14. století. Gotické přestavby vesnických kostelů v této lokalitě patrně souvisely s vlivem benediktinského kláštera v Kladrubech, jehož půdorysné a prostorové uspořádání architektury vypovídalo o vysoké umělecké úrovni. Holostřevy ve vrcholném středověku podléhaly přímému vlivu kláštera, který pravděpodobně zadával přestavby kostelů, které měl ve své správě.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

KRUŽBY

Některé okenní kružby presbyteria holostřeveckého kostela jsou vytvořené na způsob rotujících plaménků uvnitř kruhu. V dalších kružbách je uplatněn obrazec s trojicí sférických trojúhelníků v kruhu, členěných uvnitř trojlistem. Podobné obrazce jsou dalším hojně užívaným prvkem v kladrubském okruhu gotických sakrálních staveb.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

První zmínka o vsi Holostřevy pochází z roku 1186, kdy patřily do majetku kladrubského kláštera. V roce 1422 se na delší dobu dostaly do držení pánů ze Švamberka. Ve správě kláštera se znovu ocitly v roce 1624 a setrvaly v ní do 2. poloviny 18. století, kdy došlo k jeho zrušení. V současné době jsou součástí města Bor v okrese Tachov.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Kostel v Holostřevech je zasvěcen sv. Mikuláši, biskupovi z lýkijského města Myra. V postavě světce se promítají křesťanské vlastnosti jako je štědrost a dobrota. Bývá zobrazován jako biskup se třemi zlatými koulemi či jablky položenými na knize, které mají odkazovat na skutky milosrdenství. V kostele je sv. Mikuláš vypodobněn na obraze hlavního oltáře z roku 1670. Nad bohatě řezanou římsou se nalézá sloupový nástavec s obrazem sv. Šebestiána. Oltářní křídla jsou zdobená boltcovým ornamentem a soškami sv. Benedikta a jeho sestry, patronky benediktinského řádu, sv. Scholastiky. Kostel je dále opatřen dvěma postranními oltáři z 1. poloviny 18. století a barokní kazatelnou z doby kolem roku 1700.

Literatura

Anežka Merhautová, Raně středověká architektura v Čechách, Praha, 1971. Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 1, Praha 1977. Holostřevy, Kostel sv. Mikuláše. Evidenční list kulturní památky – původní. James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991. Jaroslav Kamper, Zdeněk Wirth, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku 19. století.XXX, Politický okres Stříbrský, Praha 1908. Jan Kaigl, Vesnické středověké kostely v horšovském arcijáhenství, Praha 2013 (disertační práce). Simona Kidlesová, Jiří Špaček, Česká republika od A do Z, Praha 2009. — —