LOKALITA: Dolní Dvořiště
Okres: Český Krumlov
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 48.6567386N, 14.4514153E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází uprostřed náměstí na nejvyšším místě, původně byl obklopený hřbitovem.
Zasvěcení: sv. Jiljí
Status: Farní kostel, vysvěcen v roce 1507.
Stavební fáze
Kostel sv. Jiljí byl vystavěn brzy po založení městečka a písemně je doložen roku 1279. Výstavba nynějšího kostela přibližně mezi léty 1480 – 1507 byla natolik rozsáhlá, že beze zbytku nahradila původní menší kostel, jehož pozůstatky a základové zdivo bychom museli hledat pod úrovní podlahy v interiéru nynější stavby. V roce 1481 získali farníci z Dolního Dvořiště na pouti do Říma stodenní odpustky pro kostel sv. Jiljí na Louce, jejichž udělení bylo podmíněno příspěvkem na stavbu a opravu kostela. Odpustkové privilegium přispělo k zajištění finančních prostředků a zřejmě někdy kolem roku 1480 byla zahájena stavba východní části kostela. Jako první vyrůstala sakristie s kostnicí. Současně bylo založeno obvodové zdivo kněžiště, doplněné na severní straně sanktuářem a zaklenuté síťovou klenbou roku 1488. V roce 1492 byla zhotovena a osazena kovaná mřížka do schránky sanktuáře. Zřejmě v bezprostředně navazující etapě došlo k založení trojlodí.
POHLED NA KOSTEL OD JIHOZÁPADU.
POHLED NA KOSTEL OD SEVEROVÝCHODU.
Stavební podoba
Trojlodní halový kostel s presbytářem o dvou klenebních polích a závěru 5/8 doprovází na severní straně sakristie, na jižní straně trojlodí předsíň s depozitářem v patře. Ze západního průčelí vystupuje napravo od vstupu polygonální věžice šnekového schodiště na kruchtu a půdu kostela. Obdélná sakristie nese na východní straně kamenný arkýř, který v sobě skrývá oknem osvětlenou oltářní niku. Pod sakristií se nalézá valeně klenutý prostor kostnice. Kněžiště má nároží zpevněná opěráky. Hlavní přístup do kostela vedl na jižní straně trojlodí volně otevřenou patrovou předsíní k většímu sedlovému portálu. Strop předsíně tvoří síťová hvězdová klenba. Interiér trojlodí uzavírá síťová klenba, která je při zdech usazena na klenební výběhy a uvnitř na tři páry kamenných profilovaných pilířů. V západní části trojlodí se nalézá kruchta, podklenutá síťovou klenbou a do interiéru otevřená trojdílnou arkádou se dvěma lomenými a středním půlkruhovým záklenkem.
POHLED NA VÝCHODNÍ STRANU SAKRISTIE S KAMENNÝM ARKÝŘEM.
POHLED NA KLENBU TROJLODÍ KOSTELA.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Dvořišťský kostel může především díky svému umístění v krajině působit v podstatě dvojím dojmem: jako stavba obranná nebo jako stavba poutní. Kostel sv. Jiljí byl postaven na nejvyšším místě okolí, což můžeme považovat za obranný i symbolický prvek. Opevňovacím prvkem mohla být i zvýšená ohradní zeď hřbitova, která se kolem kostela nacházela. Dominantní poloha kostela na vyvýšeném místě, kdy je velmi dobře viditelný ze všech příjezdových cest, rovněž napovídá jeho poutní funkci.
Vybavení kostela
Současné vybavení kostela pochází z 19. století.
Duchovní prvky
KAMENNÁ KAZATELNA
Kamenná kazatelna je konstrukčně svázána se severovýchodním pilířem a je jedna z mála tohoto druhu v jižních Čechách. Hlavní část kazatelny stojí na samostatné noze, tvořené hvězdicovitou vrstvenou podložkou, tordovaným sloupkem a širokou hlavicí s pravidelnou výplní z prutů. Na hlavici tvarově navazuje polygonální řečniště, přičemž každá z jeho oddělených stěn je ozdobena hrotitým obloukem s kytkou ve vrcholu.
POHLED NA KAZATELNU.
KAMENNÝ SANKTUÁŘ
Kamenný sanktuář, který se nachází na severní stěně presbytáře, má původní kovovou mřížku. Ta je při horním okraji doplněna latinským textem oslavujícím Nejsvětější svátost a nese datací [14]92. Polygonální noha nese schránku s ostěním bohatě profilovaným výžlabky a oblouny. Ve štítku tvaru oslího obloučku byly v ploše tympanonu vytesány dva mělké reliéfy dvoudílných pětilistých rozetek, oddělených stáčeným prutem. Vrchol sanktuáře nese kamennou niku s křížkem pro ztracenou sošku Bolestného Krista.KŘTITELNICE S KALICHEM
Nedaleko svatostánku stojí bohatě kamenicky zpracovaná křtitelnice s kalichem zdobeným tordovanými dříky a erbovními štítky s reliéfními pětilistými růžemi. Nepravidelné nasazení kalichu na sokl hvězdového tvaru by mohlo ukazovat na ztracenou střední část nohy, tedy že křtitelnice byla původně vyšší.
POHLED NA SANKTUÁŘ S KŘTITELNICÍ.
POVĚST
Dolnodvořišťský rodák a významný regionální spisovatel Hans Watzlik ve své knize šumavských pověstí zaznamenal dvě legendy, přičemž obě se vztahují k Dolnímu Dvořišti, tamnímu kostelu a okolí. Podle jedné z pověstí procházela Panna Marie při svém útěku do Egypta také Šumavou. Zde si odpočinula na balvanu a tvrdý kámen chtěl Bohorodičce ulevit, takže se přizpůsobil jejímu tělu. V kameni tak vzniklo jakési křeslo s vysokým opěradlem a podnožkou. Tento kámen se měl nacházet na Velkém Klínovci (Grosser Zwickelberg) u Dolního Dvořiště. Pannu Marii ovšem vyplašil klející sedlák, který v její blízkosti oral pole, a tak se Bohorodička raději odebrala na Malý Klínovec (Kleiner Zwickelberg). Zde u studánky Marie prala svému dítěti plenky a bělila je na louce. Podle pověsti zůstalo kolem studánky místo, na němž ani při nejtvrdších mrazech nezůstává sníh. Panna Marie se pak v podzimním období odebrala dále od lidí směrem k Rychnovu nad Malší. Zbožní lidé ji pak našli, jak sedí na kameni uprostřed sněhu. Na tomto místě postavili kostel Svatý Kámen (německy se poutní místo nazývá Maria Schnee/ Panna Marie Sněžná)Duchovní kontext
HISTORICKÝ
K okolí kostela v Dolním Dvořišti, konkrétně k baroknímu poutnímu místu Svatý Kámen se váže ještě jedna legenda, kterou Franz Pawlik zasazuje do doby kolem roku 1500, kdy se několika osobám zjevila na kameni Panna Marie. U této Pawlikovy verze pověsti je pozoruhodná především velmi pozdní datace mariánského zjevení. Ačkoliv se jedná o legendu, tato datace pozoruhodně koresponduje jak se stavební historií dvořišťského kostela, tak také s datací vzniku mariánského obrazu, který býval součástí jeho hlavního oltáře. Kostel byl již od počátku zasvěcen sv. Jiljí. Toto zasvěcení může souviset se skutečností, že kolem kostela probíhala důležitá obchodní stezka, jichž byl sv. Jiljí tradičním ochráncem. Podle legendy se usadil v údolí řeky Rhóny u Nimes jako poustevník. Ochočil si laň, která mu poskytovala mléko. Laň a šíp, který světec zadržel, aby ji nezabil, patří k hlavním atributům světce. K popularitě světce v Čechách přispěla i podpora kultu ze strany Karla IV., který daroval relikvie sv. Jiljí pražskému zlatnickému cechu, jejichž byl patronem.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Jedinou známou částí mobiliáře, jejíž provenience je tradičně spojována s původním vybavením dvořišťského kostela, je obraz Korunované Panny Marie s Ježíškem. Dle literatury se obraz nacházel v kostele ještě v roce 1879, ale v roce 1921 byl už součástí exponátů obrazárny cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. Obraz znázorňuje stojící polopostavu Panny Marie s dítětem v náručí. Po obou stranách Mariiny postavy se vznášejí dva andělé, kteří na její hlavu pokládají korunu. Ježíšek drží v rukou růženec a hledí na matku. Postavu Panny Marie odděluje od diváka široký kamenný parapet ve spodní části obrazu, na němž leží rozevřená kniha. V pravém rohu stojí na parapetu džbánek s výzdobou (nápis THES) a kytičkou konvalinek. Slohové projevy obrazu jsou nejtěsněji spjaty s pasovským malířstvím posledních desetiletí 15. století. Typ tohoto obrazu i jeho unikátní dochování podporuje domněnku, že kostel byl v pozdním středověku také poutním místem.
POHLED NA KLENBU JIŽNÍ PŘEDSÍNĚ.