LOKALITA: Patersdorf
Okres: Regen
Kraj: Dolní Bavorsko
GPS: 49.0136411N, 12.9856689E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází v jižní části obce na náměstí sv. Martina, nedaleko od něj je hřbitov.
Zasvěcení: sv. Martin z Tours a sv. Šebestián
Status: Dříve filiální, dnes farní kostel od roku 1964.
Stavební fáze
První zmínky o kostele na tomto místě pocházejí z 9. století, k této době se vztahuje zasvěcení kostela sv. Martinu z Tours. Teprve 30. 4. 1393 se v prodejní listině uvádí, že „léno Teisnach bylo prodáno milému svatému Martinovi“. Zhruba od této doby tak můžeme předpokládat, že zde stál menší kostel, ze kterého se do dnešní doby dochovalo pozdně gotické kněžiště. Loď kostela byla postavena v roce 1723 a věž byla postavena až v roce 1893. Západní předsíň byla postavena v roce 1908. V letech 1990 až 1993 prošel kostel zásadní rekonstrukcí.
Stavební podoba
Orientovaný kostel má na východní straně presbytář, který je trojboce zakončen a prodloužen o sakristii. K severní stěně lodi přiléhá věž a malá předsíň. Západní průčelí zdobí štít s volutami ve stylu selského baroka, který uzavírá sedlovou střechu lodi, a nachází se zde hlavní vstup do kostela, chráněný trojbokou předsíní. Věž kostela není omítnutá. Interiér kostela je zaklenut valenou klenbou s výsečemi, které spočívají na pilastrech. Na západní straně lodi se nachází nízká empora s varhanami.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel sv. Martina leží na jižním okraji obce Patersdorf a je vidět přímo z hlavní silnice vedoucí z Regenu do Viechtachu. Kraj kolem Patersdorfu je oblíbený pro pěší turistiku, téměř všude je vidět široká zelená krajina, tvořena loukami a lesy. Malé farmy a idylické vesničky s kostely a kapličkami charakterizují krajinu uprostřed mírných kopců Bavorského lesa.
Vybavení kostela
Zařízení kostela je převážně pozdně barokní a rokokové. V tomto období byla i bohatě vyzdobena klenba freskami a štuky.
Duchovní prvky
MOROVÁ ZBOŽNOST
V období moru vznikala morová bratrstva, která pořádala poutě k morovým světcům. V případě kostela v Patersdorfu to byl sv. Šebestián, druhý patron kostela, na kterého se lidé obraceli s těžkostmi, strastmi a obavami. Sv. Šebestian je měl chránit před „zákeřnými šípy moru“. V náboženském laickém Bratrstvu svatého Šebestiána se muži zasvětili svatému Šebestiánovi a zavázali se k modlitbě, přijímání svátostí a vzájemné pomoci. Velkým svátkem byla 20. ledna slavnost svatého Šebestiána. Bratrstvo pokračovalo i ve 20. století. Do Patersdorfu dodnes putují skupiny ze Schwarzachu u Langdorfu a „Moitzerlitzerů“ z Regenu.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Dnešní území obce bylo pravděpodobně osídleno již kolem 8. a 9. století. Hlavním důkazem jsou pomístní jména zakončená -dorf, která jsou typická pro toto období osídlení. Vesnice se nacházela na území věnovaném benediktinskému klášteru Metten, založenému r. 766 v oblasti Bavorského lesa, a dominuje vstupu do údolí Teisnach. Kostel, tehdy zasvěcený sv. Martinu z Tours, tak zřejmě souvisí s benediktinskou misií a založením kláštera, kterému tato oblast patřila, v 8. století. První písemná zmínka o obci se nachází v takzvaném „Herzogsurbar“ z let 1301 a 1307. Teprve 30. 4. 1393 se v prodejní listině uvádí, že „léno Teisnach bylo prodáno milému svatému Martinovi“. V pozdějších dějinách kostel v Patersdorfu patřil k farnosti Geiersthal-Teisnach. Dne 18. října 1964 byl Patersdorf povýšen na samostatnou farnost, patřící pod diecézi Regensburg.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Výzdoba kostela se více soustřeďuje na druhého patrona kostela, sv. Šebestiána, jehož příběh zobrazují barokní nástropní fresky. Šebestián byl ve 3. století velitelem císařské tělesné stráže. Kvůli svému vyznání Ježíše Krista byl odsouzen k smrti, ale přežil zastřelení šípy vojáků císaře Diokleciána, odtud i jeho atributy – šípy. Když se uzdravil, postavil se císaři kvůli pronásledování křesťanů. V důsledku toho byl ubit k smrti. Hlavní oltář zobrazuje sv. Martina jako biskupa, a nástropní freska v presbytáři zachycuje scénu jak se sv. Martin dělí o plášť se žebrákem. Sv. Martin z Toursu byl křesťanským světcem, narodil se v Panonii a stal se vojákem v římských legiích. Po svém převrácení (334) a odchodu z vojska (356) žil jako asketa a mnich, později byl roku 371 zvolen biskupem v Toursu. Kázal pokoru a založil první kláštery ve Francii. Jeho působení poznamenalo celou západní Evropu. Bývá zobrazen jako biskup nebo jako římský voják s pláštěm, který se chystá rozetnout mečem. V obou případech bývá poblíž něho chromý žebrák.