LOKALITA: Deggendorf
Okres: Deggendorf
Kraj: Dolní Bavorsko
GPS: 48.8285578N, 12.9638950E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel stojí v blízkosti hlavního náměstí, na dolním předměstí Deggendorfu. Samotný kostel je obklopen hřbitovem a na východ od něj se nachází rozsáhlý hřbitov.
Zasvěcení: Nanebevzetí Panny Marie
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Stavba farního kostela byla plánována již ve 14. století, ale k realizaci nedošlo. Místo toho byl v letech 1338 až 1360 postaven raně gotický kostel Božího hrobu uvnitř městských hradeb. Části dnešního kostela (včetně presbytáře, sakristie a věže) byly postaveny v 15. století a připojeny ke staré románské lodi předchozího kostela. Po skončení třicetileté války (1618-1648) se přikročilo k přestavbě lodi kostela. V roce 1654 vyslala kurfiřtská bavorská duchovní rada v Mnichově do Dolního Bavorska mnichovského stavitele Constantina Padera, aby postavil chrámovou loď a zároveň k ní připojil prostorný pozdně gotický presbytář. Budova byla dokončena za necelé čtyři roky. V roce 1658 kostel vysvětil pomocný biskup z Regensburgu Franz Denich. O téměř 100 let později, v roce 1743, byl kostel vážně poškozen ve válce o rakouské dědictví: shořela věž a krov, spadly zvony a zřítila se klenba. Ihned po uzavření míru o dva roky později byly zahájeny práce na obnově kostela. V roce 1750 získal interiér kostela novou štukovou výzdobu, nástropní a nástěnné malby vytvořil deggendorfský malíř Joseph Wilhelm Seidl. Do roku 1760 byly přistavěny dva boční oltáře, kazatelna a nové varhany. V letech 1885 až 1889 při rozsáhlé renovaci nakonec přibylo na západní straně reprezentativní schodiště a také barokní hlavní oltář. V letech 1934/35 a 1983-1991 byla rozšířena loď kostela, a nakonec byly provedeny drobné úpravy interiéru kostela.
Stavební podoba
Jedná se o trojlodní kostel v tzv. bazilikálním uspořádání, kdy hlavní loď převyšuje dvě boční lodě a v horní části nad arkádami je prolomena řadou oken. Kostel je zakončen apsidou. Na severní straně ke kostelu přiléhá věž, vedle níž se nachází sakristie. Západní průčelí zdobí reprezentativní neoklasicistní schodiště. Hlavní loď je zaklenuta valenou klenbou s výsečemi, které spočívají na pilastrech arkády.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarším kostelem v Deggendorfu. Je na dolním předměstí, a tedy v nejstarší sídelní oblasti ve městě. Zde na tomto místě poblíž Dunaje a starého říčního přechodu (brodu) byla již před 2000 lety keltská vesnice. Později se osada dostala do majetku kláštera Niedermünster v Regensburku.
Vybavení kostela
Zařízení kostela je barokní.
Duchovní prvky
KAPLE
V blízkosti kostela se nachází dvě kaple. Ve Wasserkapelle se nachází reliéf tympanonu ze 13. století, který pochází z románského farního kostela. Zobrazuje útěk do Egypta. V kapli Božího hrobu ze 17. století je umístěna postava mrtvého Spasitele v životní velikosti. Kromě toho se zde dochovaly dva náhrobky, které byly pravděpodobně původně umístěny v kostele. Jeden z nich prokazatelně vytvořil v letech 1657/1658 mnichovský sochař a stavitel Konstantin Pader. Epitaf vystihuje poselství vzkříšení. Druhý náhrobek, na němž se ztratil nápis a tím i možné informace o sochaři, je z teologického hlediska mnohem slabší než Paderův, a byl tedy pravděpodobně vytvořen před ním. Na scéně Posledního soudu je na rozdíl od mnoha duší zemřelých zobrazen muž povolaný ke vzkříšení, který stojí uprostřed obrazu.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
V blízkosti historického přechodu přes Dunaj vznikla ve středověku osada, která patřila regensburskému klášteru Niedermünster. Deggendorf je poprvé zmíněn v listině vydané pro tento klášter v roce 1002. Je doloženo několik románských stavebních fází kostela, z nichž poslední proběhla kolem roku 1250. V této době (v roce 1242) bylo rodem Wittelsbachů založeno poblíž město Deggendorf. Farní kostel se tak v následujících staletích nacházel mimo městské hradby.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
V prostoru kněžiště stojí barokní hlavní oltář z červeného a bílého mramoru. Uprostřed trůní Marie s Ježíškem, obklopeným věncem paprsků. Oltář je dílem slavného umělce Mathiase Seybolda z roku 1749. Na stropě lodi jsou nádherné malby deggendorfského malíře Josepha Wilhelma Seidla z doby kolem roku 1750. Tři velké nástropní malby zobrazují Marii, která je uctívána jako Královna nebes. Na bočních stěnách lodi je dalších 10 obrazů, na kterých je Maria zobrazena jako přímluvkyně za lid. Jeden z obrázků na jižní straně ukazuje Pannu Marii plnou dobra („Virgo clemens“), patronku Deggendorfu. Podle Zlaté legendy byla Panna Marie po smrti nanebevzatá. Poměrně rozsáhlou informaci o zesnutí Bohorodičky a jejímu nanebevzetí nalezneme v tehdy velmi rozšířeném spise _De transitu_… Pseudo-Melitona ze Sard (4 -6. st.), který převyprávěl Řehoř Tourský, a v _Homilii_ Jana ze Soluně (610-649). Dle biskupa Theotekna z Livia (2. pol. 6. st.) pouze Panně Marii příslušelo, aby její tělo, které nosilo Boha, „bylo přijato spolu s duší ve Slávě do nebe“. Tím, že Panna Maria byla vzata na nebesa i s tělem, byl vytvořen předpoklad k jejímu prostřednictví mezi člověkem a Bohem.