LOKALITA: Aholming
Okres: Deggendorf
Kraj: Dolní Bavorsko
GPS: 48.7354247N, 12.9129808E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází uprostřed vesnice a je obklopený hřbitovem.
Zasvěcení: sv. Štěpán
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Presbytář a věž kostela byly postaveny kolem roku 1500. Loď byla postavena v letech 1762 až 1766. Hlavní oltář se sem dostal až po sekularizaci v roce 1803, kdy byl zakoupen od bývalého kostela Portenkirche zrušeného kláštera Aldersbach. Interiér kostela prošel v letech 1990/1991 rozsáhlou rekonstrukcí.
JIŽNÍ STRANA KOSTELA.
SEVERNÍ STRANA KOSTELA.
Stavební podoba
Barokní halová stavba s členitým gotickým kněžištěm na východní straně, jehož nároží je zpevněno členitými pilíři se stříškami, má na jižní straně věž se sedlovou střechou. Loď kostela prolamuje osm oken. Kněžiště i loď jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi, které spočívají na sdružených pilastrech se štukovými hlavicemi a bohatě členěným kladím. Na západní straně lodi se nachází dvoupatrová tribuna, na níž spočívají varhany.
POHLED NA VĚŽ KOSTELA.
DVOUPATROVÁ TRIBUNA NA ZÁPADNÍ STRANĚ LODI.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Vybavení kostela
Zařízení kostela je barokní.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
Duchovní prvky
SOCHA SV. ŠTĚPÁNA
Ve výklenku nad jižním vchodem je kamenná postava patrona kostela sv. Štěpána z poloviny 15. století.
POHLED NA KOSTEL OD JIHOZÁPADU.
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
První zmínky o kostele lze vysledovat až po roce 1112. První prameny zmíněnou osobou je Walchoun de Aholming. „Aholmingerové“ byli duchovní pasovské diecéze. Protože hranici mezi pasovskou a řezenskou diecézí tvořila řeka Isar a tato hraniční oblast měla být zvláště střežena, byl Aholming brzy jmenován zemským dvorcem. Skutečnost, že páni z Aholmingu později vystupovali především jako svědci hraběte z Bogenu, naznačuje, že Bogenové rozšířili svou sféru vlivu i na oblast na pravém břehu Isaru. Kolem poloviny 13. století přešlo panství z majetku katedrální kapituly a kláštera sv. Nikoly, do rukou rodu Wittelsbachů. Územně zůstal Aholming i do budoucna součástí bavorského vévodství. Wittelsbachové však museli hrad a ostatní panství brzy zastavit nebo se jich zcela vzdát. Po několika krátkodobých změnách majitelů přešel Aholming v roce 1363 do rukou pána ze Straubingu Ulricha Chamerauera. Chamerauerové zůstali v Aholmingu až do roku 1413. Od tohoto roku vstoupila historie Aholmingu do nové etapy. Od Chamerauerů koupil Aholming straubingský pán rytíř Heinrich V. Notthafft von Wernberg. Notthafftové zůstali v Aholmingu až do svého vymření o 300 let později.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Nejvýznamnějším uměleckým dílem v kostele je velkolepý barokní hlavní oltář. Půlkruhový baldachýn je zvenčí zvýrazněn dvěma tordovanými sloupy, na které navazují silné pilastry. Oltářní obraz znázorňující kamenování patrona kostela je lemován dvěma sloupy s hladkými dříky. Sloupy podpírají římsu, na které se tyčí polokopule, korunovaná paprsky a Nejsvětějším Srdcem Ježíše a Marie obklopený stříbrnými oblaky. Pod ní je v bizarní mušlové kartuši stříbrná holubice s olivovou ratolestí v zobáku. Toto je osobní erb cisterciáckého opata Theobalda Reitwinklera (1745 – 1779) z Aldersbachu. Sv. Štěpán byl prvním mučedníkem („prvomučedníkem“) církve, který byl ukamenován k smrti poté, co vzbudil hněv Židů. Byl jedním z prvních sedmi jáhnů, služebníků církve, ustanovených apoštoly. Sv. Štěpán je většinou zobrazován jako mladý muž bez vousů, jemných rysů, oblečený v jáhenskou dalmatiku. Přesně takto je ztvárněn na zmíněném obrazu, kde ho kamenují. Sv. Štěpán, ale pozvedá svůj pohled na nebesa, kde lze vidět Ježíše Krista a Boha. Dle legendy pronesl svou řeč: „Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího po pravici Boží.“ Všichni se v ten moment na něho vrhli a hnali ho za město, aby ho kamenovali. Jeho kamenování se údajně zúčastnil i Saul (sv. Pavel).
HLAVNÍ OLTÁŘ S OBRAZEM UKAMENOVÁNÍ SV. ŠTĚPÁNA.